Ústavní soud vyhlásil nález v případu Zdeňka Slavíka. Ten se domáhal ústavní stížností možnosti popření otcovství syna, kterého jeho manželka zplodila s jiným mužem. Státní zastupitelství neuznalo test DNA jako důkaz a soud Slavíkovu žalobu nepřijal kvůli překročení lhůty na její podání. Slavík byl na základě zákonné domněnky otcovství manžela matky zapsán do matriky jako otec syna.
Zhruba osm měsíců po narození syna však manželka stěžovatele požádala, aby se odstěhoval ze společného bytu. Slavík následně zjistil, že jeho manželka již nejméně dva roky udržuje poměr s jiným mužem. Rozhodl se tedy provést test DNA u akreditované společnosti a test potvrdil, že stěžovatel není biologickým otcem dítěte.
Téměř po roce od narození syna podal Slavík státnímu zastupitelství podnět k podání návrhu na popření otcovství. Tomu však Nejvyšší státní zastupitelství nevyhovělo, neboť neuznalo předložený důkaz testu DNA. Poté odmítl jeho žalobu na popření otcovství rovněž soud se zdůvodněním, že byla překročena zákonná šestiměsíční lhůta pro podání žaloby na popření otcovství.
Soudce-zpravodaj Pavel Rychetský ve veřejném vyhlášení nálezu uvedl, že současná právní norma obsahující šestiměsíční lhůtu poškozuje práva otců. Od 31. prosince 2011 proto Ústavní soud sporné ustanovení zákona o rodině, které půlroční lhůtu obsahuje, zrušil.
Dosavadní dikce zákona uváděla, že "manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy se dozví, že se jeho manželce narodilo dítě, popřít u soudu své otcovství". Slavík sice ve své ústavní stížnosti navrhoval vypustit ze zákona slova "do šesti měsíců", Ústavní soud ale návrh rozšířil na celý odstavec, aby umožnil komplexní přezkoumání právního náhledu na problém.
|
Novinky brněnských vinoték – květen 2025
Grand Prix se do Brna vrátí už letos v červenci
Čeští vědci a vědkyně objevují hodnotu zapomenuté městské zeleně
Spin-off Masarykovy univerzity míří na trh s diagnostikou pohlavních chorob
