I když Karel Kachyňa (1. 5. 1924–12. 3. 2004) přímo k tvůrcům nové vlny nepatří, podobně jako někteří další, v té době už renomovaní tvůrci, natočil právě v 60. letech svá vrcholná díla.
Patří k první generaci FAMU, kterou ukončil roku 1951. Začínal v armádním studiu, kde společně s Vojtěchem Jasným natočili několik dokumentů i hraných filmů. Ještě po letech si pamětníci připomínají jeho divácky velmi úspěšné filmy Král Šumavy (1959) a Práče (1960).
Osudovým pro něj bylo setkání se spisovatelem a scenáristou Janem Procházkou. Umělecky nejsilnější snímky své kariéry natočil Kachyňa podle jeho scénářů ve druhé polovině let šedesátých: Ať žije republika (1965), Kočár do Vídně (1966), Noc nevěsty (1967) či Ucho (1969). V sedmdesátých letech Kachyňa točil většinou poeticky laděné snímky s dětskými hrdiny. Z nich dodnes nejpůsobivějším zůstává adaptace románu Alana Marshala Už zase skáču přes kaluže (1970). Silné filmy natáčel také v osmdesátých letech: Sestřičky (1983), Dobré světlo (1986) či Smrt krásných srnců (1986).
Pro televizi vzniklo rovněž několik pozoruhodných titulů: Městem chodí Mikuláš, Kráva, Zlatí úhoři, Duhová kulička, Vlak dětství a naděje, Prima sezona a další. K jeho posledním velkým filmovým produkcím patří filmy Fany (1995) a Hanele (1999).
Karel Kachyňa patřil k nejplodnějším, ale také k nejoriginálnějším tvůrcům v poválečné české kinematografii. V roce 1996 byl za svou práci oceněn Českým lvem za dlouholetý přínos českému filmu.
Program:
- středa 9. března, 17.30 a 20.00: Ucho (Dobrý filmy)
- čtvrtek 10. března, 17.30 a 20.00: Ať žije republika
- pátek 11. března, 17.30 a 20.00: Noc nevěsty
(red), foto: repro Ucho