"Přerušili jsme ho prostě proto, že nevíme, kde finanční prostředky vzít," řekl Nečas. Procedurální postup ministryně kultury Aleny Hanákové (TOP 09), která návrh předložila po schválení první varianty státního rozpočtu, je podle jeho slov politicky neprůchodný. Další jednání se podle něj ale i nadále povedou.
Návrh souvisí se zákonem o audiovizi, který vetoval prezident Václav Klaus a který upravuje financování Státního fondu kinematografie. To by, podle tohoto zákona, fungovalo prostřednictvím spoluúčasti soukromých subjektů, jež mají své podnikání založeno na obchodování s kinematografickými díly.
"Jde o tyto odvody ze soukromého sektoru do rozpočtu fondu: poplatek z kinematografického představení, příjmy z využití kinematografických děl, poplatek z vysílání reklamy, poplatek z převzatého televizního vysílání, poplatek z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání – celkem odhadem 235 milionu korun," popsal mluvčí ministerstva kultury Jan Vondryska. Stát by však měl také do fondu přispívat, zatím ovšem není kvůli odložení bodu na jednání vlády jasné, jak velkou částkou.
V současnosti jedinou možnou podporou kinematografie ze strany státu je podpora právě prostřednictvím fondu. "Aby se Státní fond kinematografie rovnal filmovým fondům v ostatních srovnatelných evropských zemích, je potřeba kromě příjmů ze soukromého sektoru rozpočet fondu dokrýt alespoň částečně také ze státního rozpočtu," dodal mluvčí.
Novelizovaný zákon o audiovizi, který zastavil Klaus, počítá s tím, že místo Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie vznikne nový Státní fond kinematografie. Ten bude financován i poplatky z audiovizuálních mediálních služeb.
Fond by vedl evidenci v oblasti audiovize a poskytoval podporu kinematografii. Kromě toho by ale měl v popisu práce výkon majetkových autorských práv a práv výrobců audiovizuálních děl nebo přidělování koprodukčního statutu.
Základním pilířem fungování fondu je poplatek z vysílání reklamy a tvoří ho dvouprocentní odvod z reklamních výnosů nebo příjmů televizí, které vysílají kinematografická díla. Povinnost se vztahuje na volně šířené stanice, které nemají místní nebo regionální charakter. Prakticky se na tento poplatek skládají komerční televize Nova, Prima a Barrandov, které budou muset přispívat částkou nejméně 150 milionů korun ročně.
Příjem z kinematografického představení zákon zvyšuje z původní jedné koruny na úroveň jednoho procenta se zaokrouhlením na celé koruny nahoru. Dospělí diváci pražských multiplexů by tak do kasy fondu přispívali dvěma korunami u klasických filmů a tři koruny za představení ve 3D.
Sazbu za poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání norma stanuje na půl procenta z poplatku za zhlédnutí, nebo ceny předplatného. I tady se má ale zaokrouhlovat na celé koruny směrem nahoru. Provozovatelé služeb jako Voyo.cz nebo Videotéka O2 TV tak budou do fondu odvádět korunu za každý snímek, za který jim jejich uživatelé zaplatí jednorázově, nebo půl procenta ze sazby za předplatné.
Součástí zákona je také povinnost distributorů audiovizuálních děl opatřit tato díla titulky pro sluchově postižené. Filmy budou pak muset mít z hlediska vhodnosti svého obsahu pro děti a mladistvé jednu ze čtyř klasifikací: buď půjde o snímky přístupné bez omezení, nebo nevhodné pro děti do 12 let, případně nepřístupné pro děti do 15 let, a konečně nepřístupné pro děti a mladistvé do 18 let.
Zákon má začít platit od 1. ledna 2013.