www.listyjm.cz

Brno, 3. března 2010 (MEDIAFAX) - Podle průzkumu Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) stoupá v Česku počet těch, kteří nakupují "ve velkém" a vyhledávají akce a slevy. Vedení SZPI o výzkumu informovalo ve středu v Brně v rámci potravinářského veletrhu Salima.

Celkem 31 procent oslovených spotřebitelů preferovalo v loňském roce nákup v diskontu (proti 21 procentům v roce 2005, kdy se uskutečnil obdobný výzkum). Dalších 28 procent dávalo přednost hypermarketům (proti 27 procentům v roce 2005). Pokles naopak zaznamenala obliba supermarketů, kam chodí nakupovat asi 21 procent spotřebitelů (proti 22 procentům v roce 2005) a menší samoobsluhy, které preferuje jen 15 procent oslovených spotřebitelů (proti 19 procentům v roce 2005).

"Je patrné, že čeští spotřebitelé stále více preferují nákupy ve velkém, v oblibě jsou jednorázové nákupy ve velkoformátových prodejnách, a to na úkor supermarketů či menších samoobsluh," sdělila mluvčí SZPI Martina Šmídtová. "Lze navíc očekávat, že se tento trend bude ještě zvýrazňovat," dodala.

Stoupá také počet těch spotřebitelů, kteří vyhledávají slevové akce (66 procent proti 62 procentům v roce 2005) a těch, kteří občas koupí zlevněné potraviny, jejichž doba spotřeby je těsně před vypršením (54 procent proti 51 procentům v roce 2005). Lehce narostl i počet těch spotřebitelů, kteří občas nakupují ve specializovaných prodejnách se zlevněnými potravinami (16 procent proti 14 procentům v roce 2005). "Ukazuje se, že cena hraje opravdu velmi významnou roli. Z výzkumu totiž dále vyplývá, že hned 77 procent spotřebitelů občas nakoupí zlevněné potraviny," uvedla Šmídtová.

Varující je, že proti roku 2005 vzrostl počet spotřebitelů, kteří nečtou údaje na etiketách potravin. Zatímco v roce 2005 etiketám nevěnovalo pozornost 49 procent spotřebitelů, loňský výzkum ukázal nárůst na 56 procent. Důvodem, proč lidé nečtou etikety, jsou podle výzkumu nečitelnost etiket, nezájem kupujích a také to, že spotřebitelé začali více pochybovat o pravdivosti uváděných údajů. "Podíl lidí, kteří se domnívají, že údaje uvedené na potravinách jsou pravdivé, klesl ze 77 procent na 56 procent," upozornila mluvčí. Ti spotřebitelé, kteří etikety čtou, se podle výzkumu nejvíce zajímají o datum trvanlivosti, také o podmínky skladování. Až na pátém místě je zajímalo složení výrobku. "Právě informace o složení výrobku jsou však jediným vodítkem, které spotřebiteli napoví o kvalitě výrobku," upozornila mluvčí s tím, že jedině díky etiketě se spotřebitel dozví, zda skutečně kupuje čokoládu a ne jen kakaovou pochoutku, nebo zda si do košíku skutečně vložil jahodový džem či jen jahodovou ovocnou směs.

Podle nových výsledků se také upevnily základní návyky, jak spotřebitelé s potravinami zacházejí. Rychle se kazící potraviny lidé konzumují v krátké době po nákupu a správně je skladují v lednici. Před manipulací s potravinami si také 84 procent spotřebitelů vždy umývá ruce (proti 83 procentům v roce 2005). Výrazně poklesl počet těch, kteří konzumují ovoce, ze kterého odkrojily nahnilou část. K tomu se v roce 2009 přiznalo 29 procent spotřebitelů, v roce 2005 to bylo 43 procent spotřebitelů. "Zde evidentně zapůsobila osvěta, že odkrojením nahnilé části se spotřebitel nezbaví hniloby uvnitř ovoce," uvedla Šmídtová. Více lidí se naopak přiznalo, že znovu zmrazují jednou rozmražené potraviny nebo nechávají nakoupené potraviny delší dobu v autě, než je doma správě uskladní.

Výzkum proběhl na podzim 2009 a zúčastnilo se ho 1039 spotřebitelů. Cílem bylo zjistit především nákupní chování české populace.