www.listyjm.cz

Ostrava, 16. května 2012 (MEDIAFAX) - Odpady by měly částečně nahradit klasická paliva v teplárenství. Pomohlo by to zpomalit zdražování tepla, energií i zvyšování cen za svoz odpadu, shodli se ve středu účastníci na konferenci Odpady 21 - Odpadové hospodářství středoevropských zemí v Ostravě.

Podle odborníků by razantní zvýšení množství energeticky využívaného komunálního odpadu v Česku ušetřilo miliony tun hnědého i černého uhlí. „Výstavba ekologických zařízení na energetické využití odpadu je důležitá jak pro teplárenství, tak také pro odpadové hospodářství. Realizací těchto zdrojů budou současně řešeny alespoň částečně problémy s nedostatkem hnědého uhlí pro teplárny a zároveň umožní postupné ukončení skládkování nevyužitých odpadů na území ČR,“ uvedl Milan Kyselák z ministerstva průmyslu a obchodu na konferenci Odpady 21. Zároveň dodal, že tato zařízení nejsou konkurencí pro materiálové využití odpadů, ale že ho doplňují.

V roce 2010 se v České republice vyprodukovalo 3,5 milionu tun komunálních odpadů, které bylo možné energeticky využít. "Zhruba stejné množství hnědého uhlí se nemuselo vytěžit a spálit. V Moravskoslezském kraji bylo v roce 2010 k dispozici 412 tisíc tun komunálního odpadu, který se dal energeticky využít. V současnosti se ale energeticky v Česku využívá jen něco okolo devíti procent z celkových pěti milionů tun komunálních odpadů ročně a zbytek se skládkuje," upozornila za Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Karin Pelikánová.

„V Moravskoslezském kraji je situace ještě horší, je zde prakticky nulové energetické využívání směsných komunálních odpadů, to však se musí změnit,“ řekl Pavel Bartoš, prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a generální ředitel společnosti FITE Ostrava.

V kraji se plánuje výstavba energetické jednotky tzv. Krajského integrovaného centra na energetické využívání odpadů (KIC), které chce postavit kraj s dalšími pěti statutárními městy v regionu a obcí Horní Suchá za pět miliard korun v areálu bývalého Dolu Barbora v Karviné a kde by se mělo zpracovat necelých 200 tisíc tun odpadů. „To by zásadně mělo snížit skládkování odpadů, nahradit cenné obnovitelné suroviny a přitom vytvořit dostatečný prostor pro další rozvoj separace a materiálové využívání odpadů,“ dodal Bartoš.

Přípravu projektu výstavby KIC v Karviné letos v lednu dočasně zastavilo předběžné opatření Krajského soudu v Ostravě na základě žaloby Hnutí Duha, které napadlo územní rozhodnutí kvůli výskytu vzácné vážky v blízkosti místa budoucí výstavby.

Hlavním problémem projektu je v tuto chvíli financování. Kraj chtěl získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí ve výši 40 procent nákladů na výstavbu KIC s tím, že dalších 50 procent se pokryje úvěrem z evropské investiční banky a zbytek poskytnou akcionáři projektu. Evropská komise však chce přispět jen 20 procenty. „To je ale podstatný rozdíl proti původnímu plánu, na jehož základě máme zpracovány veškeré dokumenty. Proto není pozastavení územního rozhodnutí v této chvíli až tak velkým problémem, i když pro vlastní získání dotace je územní rozhodnutí jedním z nezbytných podkladů,“ upřesnil Tomáš Kotyza, vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu v Ostravě.

Dvacet procent podpory představuje v projektu zhruba miliardu korun. Projekt KIC je postavený na akcionářích, kterými jsou Moravskoslezský kraj a statutární města. „To jsou subjekty s veřejnými rozpočty, které stěží mohou dotovat tak obrovské peníze. Se situací jsme zatím seznámili akcionáře. Společnost hledá varianty řešení vzniklého problému. Jedno je však jisté – nemůžeme postupovat cestou zdražení odpadů,“ dodal Tomáš Kotyza.

Konferenci Odpady 21 pořádá Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a společnost FITE Ostrava. Letos probíhá již podvanácté. Její součástí byla rovněž exkurze do Technologického centra Ostrava, které se zaměřuje na výzkum alternativních zdrojů energie.