www.listyjm.cz

Praha, 10. února 2010 (MEDIAFAX) - Kvůli krizi v resortu zemědělství a loňskému propadu tržeb o 20 miliard korun žádá Zemědělský svaz ČR (ZS) a Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace samostatných odborů (OSPZV) další dorovnání národních dotací o dvě miliardy korun. Uvedl to ve středu představitel ZS Martin Pýcha.

Podle předsedy ZS Miroslava Jirovského je výsledkem vývoje za poslední rok mimo jiné další snížení stavů dojnic o sedm procent a stavů prasnic o další čtvrtinu. Zemědělci navíc podle něj reagují na krizi snižováním počtu zaměstnanců a snižováním mezd. „Počet zaměstnanců v zemědělství se v roce 2009 snížil o sedm procent (o 8 000 zaměstnanců) a pokračuje zvyšování rozdílu mezi průměrnou mzdou a mzdou v zemědělství, která je o více než pět tisíc korun nižší. Ekonomická krize se také promítla do hospodářského výsledku sektoru zemědělství. Dle šetření ZS bude ztráta v zemědělství za loňský rok tři miliardy korun, což je 900 korun na hektar zemědělské půdy,“ uvedl Jirovský.

ZS spolu s OSPZV také dnes při jednání s premiérem poukázaly na skutečnost, že na takzvané národní doplňkové platby (TOP-UP) jsou v současné době i po navýšení vyčleněny jen tři miliardy korun, ačkoli podle podmínek vstupu do EU by měli letos zemědělci v ČR nárok na TOP-UP ve výši sedmi miliard korun. Prostřednictvím přímých plateb tak zemědělci v ČR získají 212 eur na hektar zemědělské půdy, ačkoli průměr těchto plateb ve starých členských zemích činí 323 eur na hektar.

„ZS i OSPZV plně chápou obtížnou situaci státního rozpočtu. I proto nevznášejí další požadavky na jeho další prohlubování ani na přesuny mezi jednotlivými kapitolami rozpočtu. Ovšem v rámci kapitoly zemědělství existují další možnosti na dorovnání národních doplňkových plateb. Například z aktivního rozpočtu pozemkového fondu ve výši 3,7 miliardy korun by mohly být přesunuty až dvě miliardy korun,“ konstatují společně obě organizace.

Nakonec odešli odboráři z jednání s ujištěním, že by měli peníze získat z pozemkového fondu a Podpůrného a garančně rolnického a lesnického fondu (PGRLF). "V kapitole přímých plateb je 3,3 miliardy korun a novelou zákona o pozemkovém fondu by se tam mělo dostat zhruba dalších 1,5 miliardy korun. Navíc je tam ještě možné použít další půl miliarda z PGRLF," řekl Mediafaxu po schůzce ministr zemědělství Jakub Šebesta, který zároveň potvrdil, že vyjde vstříc požadavku odborům, které chtějí mít svého zástupce v komisi pro strategii po roce 2010 a antibyrokratické komisi.

Zemědělské odbory se snažily středeční schůzkou řešit současný neutěšený stav českého zemědělství. V loňském roce klesly tržby zemědělcům o dvacet miliard korun. Nejvíce, polovinou, se na poklesu podílel propad cen obilí, následovaný snížením tržeb za mléko o šest miliard korun. Česko navíc ztratilo soběstačnost v pěstování prakticky všech zemědělských produktů. Výjimkou je pouze řepka a mléko.