Radějov, 10. února 2010 (MEDIAFAX) - Zástupkyně veřejného ochránce práv Jitka Seitlová požádala správu Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty o zákaz užívání honitby v Radějově na Hodonínsku jako obory. Seitlová to uvedla ve středu s tím, že honitba podle právních expertíz zanikla již před sedmi lety.
Vyšetřování zástupkyně veřejného ochránce práv Jitky Seitlové zároveň vneslo další zásadní problém do letitých sporů ohledně využívání obory v Radějově na Hodonínsku. Ta byla zřízena v roce 1989 pro intenzivní chov daňčí zvěře a je největší svého druhu v České republice. Obce Strážnice, Radějov a Tvarožná Lhota, na jejichž katastrech oplocená obora o rozloze 1565 hektarů leží, ovšem ostře nesouhlasí s plánovaným odprodejem státních pozemků uvnitř obory podnikateli Leoši Novotnému, který na pronajatém území podle jejich názoru řadu let kontroverzně hospodaří. Kauza se letos dostala dokonce už i na jednání vlády a na stůl premiéra Jana Fischera.
Seitlová vedla vyšetřování ohledně poměrů v oboře v Radějově z vlastní iniciativy, na základě informací o vysokém překročení normovaných stavů zvěře a neetickém hromadném odlovu. "Při zkoumání veškerých náležitostí jsem zohledňovala především skutečnost, že obora Radějov se nachází v CHKO Bílé Karpaty, kde je z důvodu ochrany přírody zvýšený zájem na tom, aby normované stavy zvěře nebyly překračovány," vysvětlila Seitlová.
Tyto znepokojivé informace vyšetřování podle Seitlové potvrdilo. "Orgány státní správy pověřené správou myslivosti, zejména Městský úřad Veselí nad Moravou, byly ve věci nečinné a neuplatnily svoje kompetence, které by vedly k nápravě," zdůraznila zástupkyně ombudsmana. Městskému úřadu Veselí nad Moravou zároveň vytkla, že neposoudil, zda je honitba v souladu se zákonem, "především neověřil vlastnická prává k pozemkům zahrnutým do obory. Městský úřad ani nezjistil při terénních obchůzkách nadměrné poškození lesa zvěří, přestože k těmto závěrům v průběhu několika let opakovaně dospěla Česká inspekce životního prostředí".
Radnice ve Veselí nad Moravou jako orgán státní správy myslivosti tak nezahájila správní řízení, v němž mohla včas rozhodnout o snížení stavu zvěře, a to ani poté, kdy už prokazatelně o poškození lesů věděla. "Řízení zahájil až v důsledku vyšetřování kanceláře ombudsmana," konstatovala Seitlová. Ke způsobu, jakým se v únoru 2009 uskutečnil hromadný odlov daňků, se sice podle ní vyjádřil Městský úřad ve Veselí nad Moravou negativně, ale dále se věcí nezabýval, i když je k tomu ze zákona oprávněn.
Ve své kontrolní i správní činnosti pochybila podle Seitlové rovněž Správa CHKO Bílé Karpaty. "Její úředníci, bohužel, tolerovali existenci obory, přestože její vliv na přírodu byl v posledních letech prokazatelně negativní," zdůraznila zástupkyně ombudsmana. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny má přitom Správa CHKO možnost užívání obory výrazně omezit nebo zakázat i přesto, že byla její činnost povolena jinými správními orgány - k takovému řešení však Správa CHKO až dosud nepřistoupila.
Vzhledem k tomu, že Městský úřad ve Veselí nad Moravou ani CHKO Bílé Karpaty jako orgány státní správy zjištění Kanceláře veřejného ochránce práv plně neakceptovaly a nepodnikly ani kroky k nápravě svých pochybení, přistoupila Seitlová ve čtvrtek k jejich zveřejnění. Zároveň navrhla oběma úřadům konkrétní opatření k nápravě nezákonného stavu a vyzvala je k jejich neprodlenému uskutečnění.
Správu CHKO Bílé Karpaty zástupkyně ombudsmana ve středu vyzvala, aby neprodleně zahájila řízení podle ustanovení § 66 zákona o ochraně přírody a krajiny o zákazu užívání honitby v Radějově jako obory. "Kromě toho, že je existence obory na území CHKO Bílé Karpaty zcela zřejmě v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny, má Správa CHKO i dostatek informací o tom, že dopady obory na chráněné ekosystémy jsou značně negativní a přesvědčivě došlo k naplnění předpokladu nevhodnosti intenzivního chovu zvěře v rezervaci," konstatovala Seitlová.
Městský úřad Veselí nad Moravou zástupkyně ochránce zároveň vyzvala, aby vyhověl návrhu Správy CHKO a nařídil uživateli honitby postupné snižování stavů zvěře (daňčí, srnčí, černé) tak, aby na konci mysliveckého roku 2010, což je v březnu roku 2011, dosahovaly počty zvěře minimálních stavů.
Seitlová zároveň zdůraznila, že současný statut obory již sedm let odporuje zákonům. Nejzávažnějším zjištěním celého vyšetřování je podle Seitlové totiž skutečnost, že u honitby v Radějově nedošlo k jejímu uvedení do souladu podle zákona o myslivosti a honitba proto právně zanikla již v roce 2003.
"Při posuzování souladu honitby se zákonem o myslivosti je třeba, aby byl naplněn především požadavek plochy a souvislosti honebních pozemků. Znamená to, že u takových honebních pozemků musí existovat buď jediný vlastník, nebo musí být majitelé pozemků sdruženi do honebního společenstva," vysvětlila. Honitba Obora Radějov se však nachází na pozemcích různých vlastníků bez toho, že by oni sami tvořili honební společenstvo nebo že by tyto pozemky byly a mohly být k honitbě zákonným způsobem přičleněny. "Honitba proto nebyla uvedena do souladu se zákonem o myslivosti a k 31. 3. 2003 právně zanikla," zdůraznila Seitlová.
