Umístění: Jižní Morava Politika Znojmo má krizový rozpočet pro rok 2023, přesto dá na investice 300 milionů Kč

Znojmo má krizový rozpočet pro rok 2023, přesto dá na investice 300 milionů Kč

Znojmo, 28. prosince 2022 - Znojemští zastupitelé schválili na svém posledním zasedání rozpočet pro rok 2023. Ten počítá s výdaji ve výši 1 431 milionů korun, na straně příjmů předpokládá 1 063 milionů korun. „Máme krizový rozpočet, s ohledem na nejistý vývoj ekonomiky se musíme chovat zodpovědně, přesto počítáme s investicemi v řádu 300 milionů korun,“ uvedla starostka města Ivana Solařová a upozornila, že „v rozpočtu jsme ponechali rezervu více než 200 milionů korun pro případné neočekávané výdaje a pomoc občanům.“

znojmo ilustracni panorama

Největší investiční položkou v rozpočtu zůstává dostavba krytého bazénu v Louce, na kterou je vyhrazeno necelých 150 milionů korun. K významnějším investicím můžeme přidat kompletní rekonstrukci zanedbávané Kollárovy ulice, další etapu opravy radniční věže, zateplení domu s pečovatelskou službou ve Vančurově ulici nebo nové vybavení pro skatepark. Přibudou nové parkovací plochy, konkrétně ve vnitrobloku na Horní České a v Příměticích u školního statku a dále bude upraven povrch odstavné plochy na nádraží, což dohromady znamená téměř 200 parkovacích míst. Rozpočet dále počítá s tzv. rekuperací budov ZŠ JUDr. Mareše, což přinese významné energetické úspory a současně zvýšenou kvalitu vzduchu pro děti i jejich učitele. V rozpočtu jsou vyhrazeny finanční prostředky také na opravu chodníků a drobné infrastruktury či mobiliáře.

„Do investic musíme zahrnout i údržbu a rekonstrukci městského majetku, který je často ve velmi zanedbaném až zuboženém stavu,“ naznačila záměr radnice Solařová a připomněla, že „i to jsou investice, protože město se o svěřený majetek musí starat s péčí řádného hospodáře, ne jen nakupovat další a další budovy, jako to bylo třeba v případě bývalé pošty na Horním náměstí, aniž by byl předem daný záměr využití.“ Starostka zmínila také Domeček nebo budovu dosluhujících městských lázní, pro které podle ní „musíme najít využití, a to v situaci, kdy musíme doslova obracet každou korunu. To jsou důsledky nedomyšlených a nezodpovědných kroků předchozího vedení, na které doplatí všichni občané, protože se s tím vším bude muset město vypořádat,“ konstatovala Solařová.

Do návrhu rozpočtu se výrazně promítá rekordní nárůst cen energií. „Jen pro představu, abychom udrželi v provozu školy a školky a nemuseli omezovat dětem topení nebo dokonce výuku, museli jsme jim a dalším příspěvkovým organizacím navýšit příspěvky přibližně o více než 100 milionů korun. Jen toto navýšení spolyká 7 % rozpočtu,“ upozornila Solařová. Ta také zdůraznila, že vedení města bude nově průběžně kontrolovat a vyhodnocovat hospodaření příspěvkových organizací a „v návaznosti na to průběžně optimalizovat objem příspěvků, aby byly vynakládány opravdu účelně.“ Solařová tím otevřela téma úsporných opatření, které radnice zavádí.

Jde především o úsporná opatření na spotřebu energií, konkrétně jde o snížení teploty vytápění v kancelářích, výměnu svítidel za úsporné, omezení používání elektrospotřebičů, od ledna příštího roku pak omezení nasvícení památek a dalších budov ve městě a také optimalizaci provozu energeticky náročných sportovišť nebo pokračování výměny lamp veřejného osvětlení. „Nechceme však šetřit na lidech, spíše chceme jít cestou zvyšování efektivity a snižování energetické spotřeby úřadu,“ komentuje Solařová a doplňuje, že „je to současně běh na delší trať, protože výraznějších úspor dosáhneme především snížením energetické náročnosti budov.“ Tohoto cíle chce vedení města docílit například postupným zateplováním budov, kde to je možné, nebo zaváděním komunální či komunitní energetiky do praxe. „Ceny energií se v posledních měsících zvýšily přibližně šestkrát, něčemu takovému můžeme v budoucnu čelit jen v případě, že budeme maximálně soběstační,“ dodala Solařová.

V rozpočtu je podle Solařové i dostatečná rezerva na pomoc občanům, kteří by se v důsledku tíživé ekonomické situace dostali do potíží. „Situaci analyzujeme a společně s odborníky hledáme nejúčinnější formy pomoci. Chceme se zaměřit na lidi, kteří pomoc opravdu potřebují a jsou například ohroženi existenčně, nebo se zhoršení situace dotýká jejich dětí. Nejsem příznivcem plošného rozdávání peněz všem, pomoc musí být cílená,“ dodala Solařová s tím, že rada města navrhne konkrétní formy pomoci na základě zmíněné analýzy.

„Rozpočet je schodkový, v podobné výši jako v roce 2022, kdy jej naši předchůdci naplánovali na 322 milionů, ale ve skutečnosti nám pro letošek zanechali výsledek hospodaření s ještě vyšším reálným schodkem kolem 350 milionů. Toto číslo se pak od našeho plánu na příští rok příliš neliší. Teď navíc čelíme zvýšené nejistotě ohledně dalšího ekonomického vývoje,“ uvedla Solařová. Část deficitu pokryje radnice z nakumulovaných přebytků z předchozích let. „To ale neznamená, že nebudeme hledat další zdroje financování. Rozhodně změníme způsob vyhledávání dotací, abychom v budoucnu co nejvíce investic pokryli z externích zdrojů, což v minulosti nebylo zvykem“ přislíbila Solařová. Přebytky v rozpočtu vznikly především díky mimořádným výběrům daní v minulých letech, ale také prodejem pozemků a nemovitostí z majetku města.

„Jen v uplynulém roce prodalo předchozí vedení města pozemky a další majetek v hodnotě 120 milionů korun. Pokud bychom sečetli částky utržené za rozprodej městského majetku v uplynulých letech, bavíme se o stovkách milionů. Můžeme jen hádat, kde ty peníze jsou. To vše byly mimořádné příjmy, se kterými v budoucnu nemůžeme počítat,“ upřesnila Solařová. „Problém vidím také v tom, že část těchto peněz zůstala ležet na běžných účtech s nízkým úročením ladem a ztrácela kvůli inflaci hodnotu. Město je mělo buď použít na investice, nebo nemělo pozemky a nemovitosti prodávat. Získávání peněz do rozpočtu prodejem majetku není zrovna známka dobrého hospodáře,“ dodala Solařová.

Městu přesto zůstává podle Solařové v rozpočtu dostatečná rezerva pro případné řešení krizových situací nebo na krytí nečekaných výdajů, a to ve výši minimálně 200 milionů korun. „Musíme počítat se vším. Bohužel zatím nedorazila ani tolik vyzdvihovaná dotace na stavbu bazénu ve výši 85,5 milionů korun, přitom jsme za dostavbu bazénu v Louce plně zodpovědní. To je skutečný výsledek hospodaření, které jsme po našich předchůdcích zdědili a se kterým se musíme vedle rostoucích cen energií a dalších nákladů vypořádat,“ uzavřela Solařová.

Zdroj: znojmocity.cz


Související články:
Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript