Brno/Doubravice n. S., 7. dubna 2011 - Pokud by na pštrosí farmě v Doubravici nad Svitavou pořádali Velikonoce, museli by koledníci chodit s pořádně velkou taškou! A barvu na vajíčka by Marek Kubíček, spolumajitel chovu obřích opeřenců, musel nakupovat rovnou po kýblech. Jak by také ne, když jedno pštrosí vejce může vážit téměř dvě kila a jejich sklad vypadá jako obchod s bowlingovými koulemi…
Naprostá většina vajec, kterých jedna pštrosice dokáže během půl roku snést průměrně padesát, je ovšem určena k líhnutí. „V současné době máme v líhni asi sto vajec a každý týden se přidává třicet až padesát dalších,“ říká Kubíček. Velká část vylíhlých kuřat poté putuje na vykrmení k jiným chovatelům a až po roce putují zpět na porážku. Odchovat všechna kuřata na místě společně s dospělými pštrosy by jednoduše nebylo možné, na farmu by se zvířata nevešla. I když mluvit o „kuřatech“ v této souvislosti je hodně skromné – které kuře za rok dosáhne hmotnosti skoro jednoho metráku?
Farmu založil Marek Kubíček téměř před deseti lety na popud kolegy Romana Koupého, a při její návštěvě se můžete cítit jako v Africe – ve výbězích totiž můžete vidět přes stovku pštrosů modrokrých a černkorkkých, nandu pampových a emu hnědých. Pštrosy zde chovají zejména na maso, které je na rozdíl od kuřecího díky velkému obsahu železa červené a je výjimečné tím, že neobsahuje žádný tuk. Chutí se pak podobá telecímu či zvěřině. Ani ostatní části pštrosů však nepřijdou nazmar – jejich kůže se používá například na výrobu galanterie a z peří se dokonce vyrábí třeba filtry do automobilů.
Chovat pštrosy přesto není jen tak – každý pštros umí pořádně klofnout a kohouti při tokání mohu být i trochu nebezpeční. „Pokud se s nimi pravidelně pracuje, tak jsou zvyklí na lidi. Pštros není zvíře, které by bylo přirozeně agresivní, ovšem je potřeba určitý respekt a dávat pozor na jeho reakce,“ vysvětluje Kubíček.
Nikde na celé farmě však nenaleznete ani jednu hromadu s pískem. Je tedy pravda, že pštros do něj v případě nebezpečí strká hlavu? „To pravda není. Vzniklo to tak, že když se ptáci pasou na horizontu, tak jejich hlavy se u země ztrácí,“ vyvrací Kubíček se smíchem tradovaný mýtus.
Autor a foto: Kryštof Turek
|
Novinky brněnských vinoték – květen 2025
Grand Prix se do Brna vrátí už letos v červenci
Čeští vědci a vědkyně objevují hodnotu zapomenuté městské zeleně
Spin-off Masarykovy univerzity míří na trh s diagnostikou pohlavních chorob
