www.listyjm.cz

O tom, jak dostat péči o postižené cévní mozkovou příhodou na světovou úroveň, jak kraj podpoří Úrazovou nemocnici Brno či zda se ekonomická krize dotkne zdravotnických zařízení, hovoří MUDr.Oldřich Ryšavý, člen Rady Jihomoravského kraje.

·    Neohrozí současná zhoršená hospodářská situace investiční akce ve zdravotnických zařízeních?

Nacházíme se v situaci, kdy není zcela jasno jak na tom kraj finančně bude v letošním roce. Proto letos dokončujeme již spuštěné akce,  které jsou hrazeny především ze státního rozpočtu. Mám na mysli pokračující záležitosti v nemocnici Znojmo či nemocnici Hodonín, kde bylo otevřeno nové oddělení rehabilitace.

Předpokládáme, že letos bude také zahájena výstavba multioborové jednotky intenzivní péče v nemocnici Břeclav,  která má být vybudována v zatím nedokončeném objektu nemocnice a tímto projektem by byla dovršena výstavba nemocnice Břeclav. Tato akce by byla hrazena z prostředků Evropské unie.
Chystáme se jít ovšem i cestou úspor – pro všechny naše nemocnice jsou zpracovány projekty zateplení a čekáme, až se tento dotační program otevře. Hlavní prostředky na tuto velkou investiční akci půjdou z fondů EU prostřednictvím Ministerstva životního prostředí, kraj se bude na investicích spolupodílet.·    Jak bude kraj podporovat Úrazovou nemocnici?

Především díky hejtmanu Michalu Haškovi se v době, kdy byl ještě poslancem, podařilo prosadit zákon o převodu Úrazové nemocnice na město Brno. Jihomoravský kraj na sebe převzal spoluzodpovědnost za osud Úrazové nemocnice v tom smyslu, že jsme připraveni ji podpořit i finančně, na konkrétní zařízení, které bude sloužit pacientům, například na nákup přístrojů a podobného vybavení. Stavební záležitosti pak bude řešit město Brno samostatně.

·    Kraj chystá i důležitý projekt týkající se zlepšení péče o nemocné cévní mozkovou příhodou. V čem bude spočívat a jaké budou náklady?  
V letošním roce máme v úmyslu zahájit projekt zlepšení péče o nemocné cévní mozkovou příhodou ve fázi hned po začátku tohoto onemocnění, kdy lze včasným léčebným zásahem výrazně snížit dopady na zdraví takto postižených pacientů, aby se mohli rychle vrátit k normálnímu způsobu života a aby nevznikaly pokud možno trvalé výpadky funkce jako je ochrnutí, poruchy řeči a podobně.
Tomu lze v mnoha případech předejít právě tím, že je toto onemocnění včas diagnostikováno a pacient je co nejdříve přepraven do patřičného centra, kde je mu poskytnuta péče, která vede k tomu, že nevzniknou trvané následky. Tato péče není zatím nijak výrazně centralizována, jednotlivá centra fungují do jisté míry na sobě nezávisle, a my chceme tuto věc organizačně ale i personálně a přístrojově v krajských nemocnicích zajistit. Chceme péči o nemocné cévní mozkovou příhodou dostat na stejnou úroveň, v jaké se nachází péče o nemocné akutním infarktem myokardu (v této péči patří ČR k nejlepším na světě, pozn. red.).
Odhadujeme, že celý projekt by měl stát 16 milionů korun, v letošním roce na něj chceme vyčlenit 6 milionů korun.

·    V jaké fázi je současná přeshraniční spolupráce v oblasti zdravotnictví?
V červnu by mělo dojít k oficiálnímu podepsání smlouvy o spolupráci na projektu, který se jmenuje Zdraví. Půjde o systém spolupráce v oblasti epidemiologie, kterým by si instituce Jihomoravského kraje a Dolního Rakouska vyměňovaly informace o bezprostřední epidemiologické situaci na území svých krajů. Důležité je sjednotit i odbornou terminologii, aby si byly strany schopny navzájem rozumět.  
Zároveň se ten projekt týká spolupráce zdravotnických záchranných systémů v případě potenciálních krizových situací v příhraničí, které mají přesah i na území druhého státu, případně kdyby bylo potřeba pomoci při katastrofických situacích.
A za třetí se ten projekt týká spolupráce příhraničních nemocnic.V budoucnu by mohlo dojít například k tomu, že jedna či druhá strana by mohla mít zájem o využití některých volných zdravotnických kapacit, které se v příhraničí nacházejí.

·    Jak byste zhodnotil systém hrazení zdravotnických poplatků v krajských zařízeních?
Systém hrazení poplatků v krajských zařízených se osvědčil a ukázalo se, že dvě třetiny pacientů možnost přijmout od kraje dar k úhradě poplatků využívá. Náš závazek hradit poplatky za pacienty v krajských zařízeních měl a má dodnes velký politický význam v tom, že vytváří tlak na zákonodárce, aby tuto věc definitivně vyřešili. Pevně věřím, že pokud nebudou poplatky zrušeny jako takové, tak se najde rozumný kompromis, který bude natolik sociálně citlivý, aby se toto podle mého názoru špatné řešení v oblasti zdravotnictví napravilo.