Brno, 12. února 2014 - Hlavním problémem, před kterým stojí zástupci snad všech segmentů českého systému zdravotnictví, je jeho financování. Na tom se shodli představitelé z řad ministerstva zdravotnictví, nemocnic, zdravotních pojišťoven a oborových svazů a komor na 2. Ročníku Business snídaně, kterou v Brně 11. února zorganizovala společnost Magnus Regio.
Obzvlášť palčivé je téma financování zdravotních služeb pro nemocnice. Některé z nich stály loni na podzim před kolapsem. Letos by si měly nemocnice díky nové úhradové vyhlášce přilepšit. „Ve srovnání s rokem 2013 do nich přiteče o čtyři miliardy korun více,“ řekl vedoucí Oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění na ministerstvu zdravotnictví Jak Kvaček. Někteří ředitelé se ale obávají toho, že dopady úhradové vyhlášky pro tento rok neodpovídají struktuře nemocnic. „Jiný efekt bude mít v oblastech, kde je větší zastoupení oborových pojišťoven, jiný v těch, kde má dominanci Všeobecná zdravotní pojišťovna,“ vysvětlil místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Lukáš Velev.
Jedním z cílů nové vyhlášky je totiž i srovnání sazeb mezi malými pojišťovnami a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP), která za stejnou péči platila na úhradách mnohem více. To se má ale změnit. V oblastech, kde je více pojištěnců malých pojišťoven, by se tak mohly zvednout příjmy nemocnic více než tam, kde dominuje VZP. Podle Kvačka ale vyhláška není koncipována tak, aby měla různý dopad na různé regiony. „Není ani pravda, že by byla nepříznivá menším a středním nemocnicím,“ ohradil se Kvaček.
V tom ho podpořil i ředitel VZP Zdeněk Kabátek. „Dělali jsme si modelaci ve spolupráci se všemi pojišťovnami. Mezi patnácti nejvíce rostoucími nemocnicemi je deset krajských. Nejvíce rostoucí není fakultní nemocnice, ale velice specializovaný ústav,“ argumentoval Kabátek. Mezi nemocnicemi, které se letos naopak dostanou pod úroveň vyhlášky z roku 2013, figuruje podle něj i jedna nemocnice fakultní.
Problém jsou příjmy
Kabátek varuje, že největším problémem nové úhradové vyhlášky je její příjmová část. Vyhláška podle něj počítá se zdroji, které se ale v očekávané výši nedostaví. Vliv na sestavování rozpočtů bude mít i výpadek příjmů z poplatku za hospitalizaci. Vláda navíc plánuje zrušit poplatky všechny. Mezi šéfy nemocnic si už stačil tento krok najít své kritiky. „Říkáme, že není dost peněz a hrdinsky přitom rušíme poplatky,“ komentoval situaci ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus.
Klíčové přitom bude, jak hodlá nová vláda výpadek poplatků poskytovatelům zdravotních služeb vykompenzovat. „Z médií zatím víme jen to, že nám politici poplatky zruší a že nám bude výpadek příjmů nějakým způsobem nahrazen. Ten mechanismus ale ještě není nastaven,“ upozornil místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Lukáš Velev. Podle Kvačka z ministerstva zdravotnictví je však třeba si uvědomit, že peníze z poplatků nebudou chybět v systému jen letos, ale i každý další následující rok. „Jak jejich výpadek budeme kompenzovat v roce 2015? A jak dál? A budeme to vůbec chtít kompenzovat?“ dodal Kvaček.
Kde na to vzít?
Otazník se však vznáší nad tím, kde na kompenzaci výpadku příjmů z poplatků vzít peníze. Financování zdravotnictví je i bez toho dlouhodobě deficitní. „To už brzy nebude možné,“ zhodnotil Kvaček a dodal, že odpověď na otázku shánění dalších zdrojů ve skutečnosti není složitá. „Pokud chybí prostředky, není tolik míst, kde je získat. Buď víc zadlužíte stát, zvednete daně nebo zvednete pojištění,“ vyjmenoval Kvaček. Zejména poslední krok ale skýtá řadu zádrhelů. „Každé navýšení pojištění znamená zdražení práce. Kdyby k tomu došlo, je otázka, jestli se rapidně nerozšíří takzvaný švarc systém,“ uvedl vedoucí Odboru zdravotnictví Jihomoravského kraje Jan Čupera.
Čupera také dodal, že není třeba řešit jen příjmovou stránku celého systému, ale také si ohlídat, jestli jsou peníze skutečně efektivně využity, a kde konkrétně. Dlouhodobě podfinancované bylo například Národní referenční centrum, mezi jehož cíle patří podpora sektoru akutní lůžkové péče při širším zavádění klasifikačního systému DRG jako úhradového mechanismu, revize seznamu výkonů, využití produkčních dat pojišťoven pro sledování kvality poskytované péče a školení a certifikace v oblasti kódování DRG. To by se ale podle Kvačka mělo do budoucna změnit. „Tady je to místo, kde je třeba vybojovat podmínky pro vyrovnání sazeb mezi pojišťovnami,“ uzavřel Kvaček s tím, že kultivování českého DRG je nikdy nekončící práce, která by ale ve výsledku mohla českému zdravotnictví výrazně prospět.
Setkání zástupců ze sektoru zdravotnictví formou business snídaně pořádala společnost Magnus Regio s.r.o., která je vydavatelem ekonomického titulu Moravské hospodářství a organizátorem řady odborných konferencí a Business snídaní na konkrétní a aktuální témata.
|
Vítězem Grand Prix Vinex 2025 je Pálava z Vinařství Volařík
Oživení Jarošky: Brno otevřelo novou klidovou zónu pro všechny
Vedení Brna přivítalo na Nové radnici hokejové šampiony Komety
Brněnská muzejní noc láká na atraktivní program, který vychutnáte všemi smysly
