Brno, 18. října 2019 – Nemocným s Alzheimerovou chorobou a epilepsií svitla naděje na zkvalitnění jejich života. Speciální náramky, které co nevidět prověří pacienti na jihu Moravy, monitorují zdravotní stav, frekvenci užívání léků, v krizové situaci dokáží přivolat pomoc. Projekt Nadačního fondu NEUROSMART nyní představili jeho autoři odborné veřejnosti na zasedání organizace. Cílem této nadějně vyhlížející smart zdravotní pomůcky je nejen monitoring zdravotního stavu nemocného, ale především reakce a následná pomoc v kritických momentech, jako je vynechání léků či zalarmování rodinných příslušníků či přímo zdravotnické záchranné služby.
„U pacientů může náramek zlepšit kvalitu života. Senzor totiž v případě epilepsie například detekuje probíhající záchvat a vyšle signál rodinnému příslušníkovi pacienta, případně aktivuje složky záchranného systému,“ sdělil profesor Milan Brázdil, který je zřizovatelem a zakladatelem Nadačního fondu NEUROSMART.
Náramek snímá základní funkce
„Pacienti jsou prostřednictvím náramku napojeni na lokální systém. Náramek snímá základní funkce, jejich rozsah lze volit dle potřeb pacienta. V případě krizové situace – tou může být zvolený indikátor zdravotního stavu, případně i signalizace GPS u Alzheimerovy nemoci – jsou údaje posílány do systému, který vyhodnotí tyto příznaky a aktivuje patřičnou službu – je možné propojení na vybrané pohotovostní linky, záchranné služby, ale také například na městskou policii. Těmto složkám je pak v případě výjezdu třeba k „ztracenému“ pacientovi už jasné, jak se k němu chovat, jak postupovat apod.,“ uvedl Ladislav Pálka, technický ředitel firmy C SYSTEM CZ, která se podílí na vývoji technického zajištění projektu.
„V časné fázi se pacienti s Alzheimerovou nemocí často potýkají s chybami v užívání léků, nedodržování termínů schůzek či vyšetření, což samozřejmě běžné populaci unikne, náramek však na toto upozorní. V pokročilejších ošetřovatelských fázích dokáže systém zareagovat třeba i na vlhkost pleny,“ vyjmenovala další příklady funkcí profesorka Hana Matějovská Kubešová, která je současně zřizovatelkou a zakladatelkou Nadačního fondu NEUROSMART.
Díky dohledovému a asistenčnímu senzoru by se tak mohl snížit počet nežádoucích událostí, neočekávaného čerpání služeb zdravotnické záchranné služby a hospitalizací. „Pokud má člověk navíc takto upravený režim, nemusí například chodit tak často k lékaři,“ doplnil Michal Kurečka, předseda správní rady NEUROSMART.
Nyní je projekt těsně před spuštěním, náramky jsou již připraveny. „Po přípravné prepilotní fázi bude probíhat samotný pilotní program, který potrvá tři roky,“ uvedl Michal Kurečka, a dodal: „V rámci epilepsie budeme nyní primárně spolupracovat s Fakultní nemocnicí u sv. Anny, s Fakultní nemocnicí Brno pak u pacientů s Alzheimerovou nemocí.“
„Projekt se opře o datové sklady v nemocnicích kraje a vybuduje informační nadstavbu v podobě analytického reportingu. Sběr a správa dat budou plně kontrolovány poskytovateli zdravotních služeb – nebude budován žádný nákladný centrální registr,“ vysvětlil profesor Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky, a ještě doplnil: „Do procesů zpracování dat nemocnice vstupují pouze plně anonymizovaná a agregovaná data. Veškeré analytické zprávy projektu jsou statistickými přehledy bez možnosti identifikace konkrétních fyzických osob.“
Spolupracují partneři i Brno
Na vývoji systému se prakticky i finančně podílejí partneři projektu C SYSTEM CZ, Microsoft a SOITRON. „V projektu Nadačního fondu Neurosmart řešíme komunikační vrstvu, která zajišťuje přidávání různých zařízení tak, abychom z nich mohli získávat potřebná data. Tato data následně předáváme do dalších systémů a díky tomu je mají k dispozici lékaři, nebo rodinní příslušníci v momentě kdy je potřebují. Naším cílem je vytvořit otevřený a bezpečný systém umožňující komunikaci mezi lékaři, pacienty a jejich okolím,“ vysvětlil Milan Větrovec za SOITRON.
NEUROSMART navíc požádal o dotaci na přípravnou fázi pilotního projektu město Brno, které přispělo částkou 1,5 milionu korun. Celková částka za prepilotní fázi je 2 695 000 korun. „Brno chce testovat a uplatňovat v praxi různá smart řešení, která lidem zjednoduší život. V této souvislosti se nejčastěji mluví o energetice, nakládání s vodou či odpady, o dopravě. Proč by se ale nemohly smart technologie stejně dobře uplatnit třeba ve zdravotnictví? Náramek, který nemocným pomůže prožít i přes obtíže kvalitní život, není sci-fi, ale reálný projekt, který Brno velice reálně podporuje,“ uvedl k projektu již dříve Petr Hladík, první náměstek primátorky.
Naděje i pro další pacienty
Nad získanými daty bude po ukončení pilotního projektu vyvoláno jednání se zdravotními pojišťovnami s cílem zahrnutí do úhradové vyhlášky a přijetí tohoto moderního konceptu jako standardního postupu při léčbě pacientů.
Pokud se navíc náramky v praxi osvědčí, je zde šance, že se začnou testovat jejich možnosti i pro pacienty s dalšími onemocněními, například anafylaxí, Parkinsonovou nemocí a schizofrenií.
|
Grand Prix se do Brna vrátí už letos v červenci
Čeští vědci a vědkyně objevují hodnotu zapomenuté městské zeleně
Spin-off Masarykovy univerzity míří na trh s diagnostikou pohlavních chorob
Florbalové mistrovství světa mužů 2028 by se mohlo konat v Brně
