
Řada postižených lidí totiž neměla až dosud ve správních soudních řízeních při svých kauzách takzvanou procesní způsobilost - dotčení lidé proto nesměli samostatně činit žádné právní úkony. "U soudů je zastupovali advokáti v roli opatrovníků, a to i tehdy, když se omezení způsobilosti netýkalo projednávaných záležitostí," řekla Pelcová. Dodala, že v řadě případů by se však jinak postižení lidé byli schopni samostatně rozhodovat.
"Správní soudní řád byl ve svém znění dokonce přísnější než trestní nebo občanský soudní řád. K tomu však není v systému české justice důvod," vysvětlila stanovisko Ústavního soudu mluvčí.
Ústavní soud podle Pelcové v úterý potvrdil, že správní soudní řád skutečně v napadeném ustanovení dostatečně nerespektuje práva a svobody lidí s částečným omezením právní způsobilosti. "Takové ustanovení je v rozporu s principem přiměřenosti. Zásahy do práv občanů musejí odrážet specifika každého případu zvlášť," napsala v odůvodnění nálezu soudkyně zpravodajka Vlasta Formánková.
Návrh na zrušení sporné části správního soudního řádu podal Nejvyšší správní soud. Tvrdil totiž, že soudy jsou povinny zajistit řádný proces i občanům, se kterými se z různých důvodů hůře dorozumívá. Jako modelový případ přitom NSS využil kauzu muže z Ostravska, který má již 23 let přesně dané specifické omezení způsobilosti v oblasti pracovního práva. Krajský soud mu ale loni ustanovil opatrovníka v soudním sporu o sociální dávky, který s jeho omezením vůbec nesouvisí. Muž to pak cítil jako hrubé ponížení - a svou kauzu pak prostřednictvím NSS dovedl až k ústavní změně vadné normy.










