K obnovení činnosti višňovského ochotnické divadla mně přivedla velká láska k divadlu, neboť od svých školních let jsem hrávala nejen ve školních představeních, ale již také s místními ochotníky. Stalo se ze dne na den, že jsem překonala strach a vrhla se do režie. Velkou oporou mně byl sám autor. Ochotně mně zapůjčil text svojí divadelní hry a byl mojí velkou oporou. Oslovila jsem všechny svoje bývalé herecké kolegy, nové tváře a mladé lidi jsem obsadila poměrně lehce. Jako rodačka znám povahy místních občanů. Znám rodiny i herců z vedlejších obcí.
Podle jejich úžasných výkonů jsem nad výběrem byla velmi spokojená. A jsem všem velmi vděčná a děkuji jim za to , že se nebáli a podpořili obnovení višňovského ochotnického divadla..Že jsme mohli navázat na tradici, která má svoje kořeny hluboko kolem r. 1930. Bylo to moje velké přání, cíl byl naplněn. Však také diváci všechny odměnili silným potleskem a ovací ve stoje. A to je ta největší pocta jak pro režiséra tak i pro herce. Oči všech se zalily slzami. Nikdy na tento okamžik nezapomeneme.
Pan starosta ve svém projevu poděkoval režisérce a vyzvedl spoustu práce, volného času , starostí, které se skrývají za tímto úspěchem a nejsou vidět. Poděkování patřilo samozřejmě i všem hercům za jejich výkony , divadelnímu personálu. Je to kolektivní hra, jeden bez druhého by toto nedokázal. A toho jsme si vědomi. Všichni už se těší na nácvik nové hry. Jaká bude, je však zatím v tajnosti.
Na závěr chci poděkovat všem, kteří nám pomohli k návratu na divadelní scénu. Zejména panu starostovi a celému zastupitelstvu , kteří nás velice podporovali. Myslím si, že jsme tímto náš městys zase o trochu více zviditelnili.
Autor: Marie Machová, režisérka višňovského ochotnického divadla, foto: www.visnove.cz