Naopak příznivé hodnocení současné ekonomické situace se vyskytlo u desetiny dotázaných, kteří ji vesměs charakterizovali jako "dobrou" (deset procent), zatímco odpověď "velmi dobrá" se vyskytovala jen ojediněle. Tři z deseti (30 procent) občanů považují současnou ekonomickou situaci v ČR za "ani dobrou, ani špatnou". Zbývající jedno procento oslovených se k tomuto dotazu nedokázalo konkrétně vyjádřit a zvolilo odpověď "nevím".
Z časového srovnání vyplývá, že oproti předchozímu šetření z března 2011 nedošlo k žádné statisticky významné změně. Stávající hodnocení ekonomické situace je podstatně lepší, než bylo v první polovině roku 2010, avšak výrazně horší, než bývalo v období let 2005 až 2008 před nástupem ekonomické krize.
Analýza také ukázala, že optimismus v hodnocení současné ekonomické situace zřetelně narůstá s deklarovanou životní úrovní. Poněkud optimističtěji se o situaci vyjadřují mladí lidé ve věku 15 až 19 let, absolventi vysokých škol, studenti, podnikatelé nebo jiní samostatně výdělečně činní. Z hlediska politické orientace jsou optimističtější ti, kdo se hlásí k pravici, především pak stoupenci ODS. Naopak relativně pesimističtějšími jsou lidé ve věku nad 60 let, důchodci, respondenti hlásící se k levici a voliči KSČM.
Průzkum také ukázal, že dvě pětiny (42 procent) lidí mají podle vlastního vyjádření dobrou životní úroveň své domácnosti, z toho pět procent ji hodnotí jako "velmi dobrou" a 37 procent jako "spíše dobrou". Naopak za špatnou považuje životní úroveň své domácnosti necelá pětina (18 procent) českých občanů, když 15 procent ji označilo za "spíše špatnou" a tři procenta za "velmi špatnou". Zbývající dvě pětiny pak životní úroveň své domácnosti charakterizují jako "ani dobrou, ani špatnou".
Oproti předchozímu výzkumu z března 2011 nedošlo v hodnocení životní úrovně domácností k žádné statisticky významné změně. Aktuální hodnocení se přitom významně neodchyluje ani od výsledků zaznamenaných v dubnu 2010.
Hodnocení životní úrovně se zlepšuje s rostoucím příjmem či stupněm dokončeného vzdělání respondenta. Ke spokojenější části obyvatel patří studenti, podnikatelé a živnostníci, vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci, potenciální voliči ODS či TOP 09 a ti, kdo se na pravolevé škále politické orientace hlásí k pravici. Skupiny vnímající svou životní úroveň jako horší tvoří především lidé nad 60 let, důchodci, nezaměstnaní, stoupenci ČSSD nebo KSČM a dotázaní, kteří se nehlásí k žádné politické straně a kteří by se neúčastnili případných voleb do poslanecké sněmovny, a lidé, kteří sami sebe politicky řadí
k levici či k levému středu.
|
