Příčiny krizí jsou různé: Plánování vysokých rozpočtových dluhů (zejména Řecko, Itálie, Portugalsko), falšování účetnictví a prognóz (Řecko) nebo podpora neudržitelného realitního boomu (Irsko, Španělsko). Radičová se mezi oběti krize nedostala pro finanční problémy své země. Příčinou pádu její vlády byla neochota koaličního partnera schválit posílení záchranného fondu eurozóny.
To je výčet šéfů vlád, které vyhodila z křesla finanční krize:
BRIAN COWEN
Irský premiér Brian Cowen byl prvním z šéfů vlád, kterého smetla finanční krize. Jeho strana Fianna Fáil, která dominovala irské politice osm desetiletí, prohrála v únoru volby. Příčinou byl úpadek bank a propad rozpočtu, které přiměly irskou vládu, aby požádala o pomoc Mezinárodní měnový fond a Evropskou unii. Cowena vystřídal v čele vlády Enda Kenny, šéf strany Fine Gael.
JOSÉ SÓCRATES
Ministerský předseda Portugalska José Sócrates, předseda Socialistické strany, rezignoval v březnu poté, co parlament zamítl v pořadí čtvrtý úsporný balíček jeho vlády. Předčasné volby do parlamentu v červnu vyhrála sociální demokracie, která se v Portugalsku řadí k pravici. Premiérem se stal Pedro Coelho.
JOSÉ ZAPATERO
Socialistický premiér Španělska José Zapatero , který prosadil tvrdá úsporná opatření, čelí revoltě ve vlastní straně a poklesu důvěry veřejnosti. Proto oznámil, že nebude kandidovat v příštích volbách plánovaných na březen 2012. Průzkumy naznačují, že je vyhraje konzervativní opozice.
IVETA RADIČOVÁ
Konzervativní vláda premiérky Ivety Radičové v říjnu prohrála hlasování o důvěře. Slovenská vláda ho spojila s hlasováním o záchranném balíčku pro Řecko. Parlament v opakovaném hlasování balíček schválil, na pádu vlády to však nic nezměnilo. Radičová bude vládnout do předčasných voleb v březnu.
JORGOS PAPANDREU
Socialistický premiér se rozhodl odstoupit pod tlakem své strany, opozice i evropských politiků. Jorgos Papandreu je vyděsil plánem uspořádat referendum o záchranném balíčku eurozóny pro Řecko. Řečtí politici se dohodli na předčasných volbách v únoru. Do té doby stát povede vláda národní spásy, do které budou přizvání zástupci opozice. V jejím čele však Papandreu nebude.
SILVIO BERLUSCONI
Vláda Silvia Berlusconiho ztratila většinu v parlamentu. Její šéf slíbil, že po přijetí úsporného balíčku odstoupí a vyzval k předčasným volbám v únoru. Výnosy z italských dluhopisů mezitím dosáhly nejvyšší hodnoty v historii. Panují obavy, že Itálie, po Německu a Francii třetí největší ekonomika eurozóny, není schopna platit své dluhy a bude bude další obětí dluhové krize.