Umístění: Jižní Morava Ekonomika Koronavirus: Zaměstnanci tápou, často nemají dostatečné informace o důsledcích situace

Koronavirus: Zaměstnanci tápou, často nemají dostatečné informace o důsledcích situace

coronavirus zkumavka krevBrno, 22. března 2020 – Personalistům se množí dotazy na práva a povinnosti zaměstnanců v době ovlivněné mimořádnými opatřeními vlády souvisejícími s bojem proti světové pandemii coronaviru. Čechům chybí relevantní informace, tápou zejména v otázkách náhrad mzdy a právech zaměstnavatelů nařídit práci z domu či dovolenou. Zaměstnanci se často ptají, zda jim může jejich zaměstnavatel nařídit dovolenou. Dle zákoníku práce to sice možné je, zaměstnavatel tak však musí učinit písemně minimálně 14 dní předem.

„Zároveň ovšem platí, že se zaměstnavatel může se svými lidmi dohodnout i na dřívějším nástupu na dovolenou. Dá se předpokládat, že o tuto dohodu se pokusí řada českých zaměstnavatelů,“ říká Radka Čechová, regionální ředitelka Grafton Recruitment. Dovolenou navíc nelze nařídit na překážky v práci (například na nařízenou karanténu či dočasnou pracovní neschopnost) a její nařizování podléhá dalším pravidlům dle zákoníku práce.

Práce z domova nařídit nelze, dnes je ale v zájmu všech
K častým dotazům také patří, zda zaměstnavatel může nařídit svým lidem práci z domova. Dle platných zákonů home office jednostranně nařídit nelze, protože práce z domova je vždy předmětem dohody. „V dnešní době je vhodné si uvědomit, že práce z domova nás všechny chrání, eliminuje příležitosti dalšího šíření viru v populaci,“ vysvětluje Radka Čechová s tím, že pokud to charakter práce umožňuje, měli by alternativu domácí kanceláře zvážit všichni, kterých se to týká.

Když se do práce nedostanete kvůli uzavřené oblasti, dostanete náhradu
Realitou se stávají i uzavřená města a celé oblasti. Co má zaměstnanec dělat, jestli v takové oblasti pracuje, ale bydlí mimo ni? „Takový zaměstnanec se objektivně do práce nemůže dostat, ovšem ne z vlastní viny,“ komentuje Radka Čechová. Z pohledu zákoníku práce se v takovém případě jedná o karanténu a zaměstnavatel zaměstnanci vyplácí náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku. Od 15. kalendářního dne zaměstnanec pobírá tyto dávky od státu. Stejné podmínky nastanou i v případě, že se do karantény dostane samotný zaměstnanec.

Výpadek MHD? Na náhradu mzdy nemá právo
V případě nepředvídatelného výpadku hromadné dopravy má zaměstnanec, který se nemohl dostat včas na pracoviště, právo na pracovní volno, ovšem bez náhrady mzdy. „I z toho důvodu je důležité, abychom se nyní chovali zodpovědně a snažili se co nejméně přispívat k šíření virů,“ říká na závěr Radka Čechová.