Šťastný se ohradil proti skutečnosti, že Nejvyšší soud neuznal kvůli formálním nesrovnatelnostem pravost jeho směnky, prostřednictvím které chtěl po dlužníkovi proplatit peníze. Soud totiž zpochybnil platnost úpisu, který ale podle právníka Rojara obsahoval všechny zákonem taxativně předepsané náležitosti.
"To, že údaje jsou zarámované pro větší přehlednost, nemůže způsobit její neplatnost," zdůraznil Rojar. Šťastný proto u Ústavního soudu namítal, že směnka je nejen cenným papírem, ale také "výsledkem právního jednání, právního úkonu jejího výstavce, který svým podpisem potvrdil úmysl převzít soukromoprávní závazek".
Ústavní soud argumentaci Šťastného právníka Rojara přijal. Soudce Pavel Rychetský konstatoval, že závěr Nejvyššího soudu o neplatnosti směnky z důvodu nesouvislého textu směnečného prohlášení je formalistický. "Ústavní soud se neztotožňuje s právním závěrem Nejvyššího soudu, který rozhodl, že některé údaje na směnce v rámečku znamenají jejich vyloučení z textu listiny," řekl Rychetský.
Ústavní soud podle něj nedospěl k závěru, že "z grafické úpravy listiny je jednoznačné, že rámeček má právě tento význam a vylučuje z textu listiny náležitosti požadované zákonem u směnečné listiny".
Z podoby posuzované směnky je podle Rychteského zřejmá celková vzájemná souvislost i logická návaznost jednotlivých doložek směnečné listiny i přes řadu svislých a vodorovných čar. "Obsahuje také veškeré náležitosti požadované zákonem a ze které beze sporu vyplývá výstavcův bezpodmínečný slib zaplatit majiteli směnečné listiny v určitém místě a čase směnečnou sumu," konstatoval Rychetský.
Komentáře a dotazy k produktu
http://www.lexforum.cz/348
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.