Umístění: Kultura Folklor a vinařství Moravští vinaři varují před pančovaným burčákem

Moravští vinaři varují před pančovaným burčákem

Velké pavlovice, 29. srpna 2011 (MEDIAFAX) - S končícími prázdninami začíná sezona burčáku. Podle starobylého zvyku vinaři na Moravě na řadě míst mnohdy obřadně tzv. zarážejí hory, a tím symbolicky zakazují nepovolaným vstup do vinohradů, aby předešli krádežím hroznů těsně před sklizní.

Vinice-KT-1

 

Vinaři zároveň varují před nepoctivými prodejci burčáku, kteří kazí jejich pověst. "Těsně před sklizní hroznů z vinohradů vinaři podle středověkého zvyku zaráželi horu viničnou, aby zabránili krádežím. Tresty za porušení vstupu do vinohradu byly velmi kruté. Hlídat vinohrady ale musíme i dnes. Znám případy, kdy zloději vyvážejí hrozny opravdu ve velkém," řekla Ladislava Antálková z moravské společnosti Vinium Velké Pavlovice. Zároveň varovala před nepoctivými prodejci burčáku, kteří často stojí u silnic.

Burčák, tedy zkvašený mošt z vinné révy, obsahuje alkohol, cukr a kyseliny. "Je to meziprodukt při výrobě vína a pravý burčák musí umět vinař takzvaně chytit. Trvá totiž několik hodin, případně dní," popsala Antálková. Kvalitní burčák má světle žlutou barvu a je zakalený kvasným kalem. Častěji se prodává burčák z bílých hroznů, méně z hroznů červených.

Podle zákona se burčák může prodávat od 1. srpna do 30. listopadu. Musí být vyroben pouze z tuzemských hroznů sklizených tento rok. V České republice je pití burčáku velmi oblíbené. Podobně je tomu i v Rakousku, Slovensku a Německu. Pojmenování pro burčák je moravskou specialitou. Jiné země nemají vlastní slovo pro tento zkvašený vinný mošt. V Německu ho nazývají Junger Wein (mladé víno) nebo Neuer Wein (nové víno).

Podle mluvčího Státní zemědělské a potravinářské inspekce Michala Spáčila se prodejem a kvalitou burčáku budou jako každý rok zabývat také její inspektoři. "Sezona je na samém začátku. Zatím jsme nezjistili žádné nevyhovující vzorky," řekl. Dodal, že brněnská laboratoř se letos vybavila speciálním přístrojem, který dokáže umělá dochucení nebo ředění nápoje spolehlivě prokázat.

Loňské výsledky kvality nabízené sezonní speciality dopadly skandálně. Bezmála polovina již tak předražených burčáků, které loni Češi vypili u stánků, byla pančovaná, dobarvená a ředěná.

"Celkové výsledky analýz nebyly nijak optimistické. Ze sedmačtyřiceti kontrolovaných vzorků nevyhovělo dvacet," řekla Kadaňková s tím, že s prodejci šizeného burčáku vedla inspekce správní řízení kvůli klamání spotřebitele. Viníci dostali pokuty," řekla Kadaňková.

Sezonní prodejci ovšem pančovali především pravý burčák - z 32 vzorků jich byla závadná přesně polovina. O něco lépe se chovali stánkaři, kteří nabízeli mošt z dovezené révy, správně deklarovaný jako částečně zkvašený hroznový mošt. "Z patnácti těchto vzorků nevyhověly čtyři," upřesnila inspektorka.

Z protokolu vyplývá, že největšího klamání spotřebitele se dopustili prodejci a vinaři v Brně, na nejlukrativnějším možném prodejním místě. Mobilní stánek Pavla Straky ze společnosti Pastra z brněnských Zábrdovic nabízel zákazníkům v brněnské České ulici před hotelem Avion "burčák" společnosti LIVI z Dubňan na Hodonínsku s 74procentním ředěním vodou a bezmála desetiprocentním překročením ethanolu. To vzniklo umělým doslazením kvasícího moštu cukrem.

Dubňanská firma LIVI prodávala prostřednictvím místních prodejců mimořádně zředěný a dobarvený "burčák" také lidem v Plzni, Děčíně a Moravské Třebové. V prvním případě zředila mošt čtyřiceti procenty vody ve vlastním stánku, v druhých dvou městech spolupracovala při šizení zákazníků stejně jako v centru Brna s firmou Pastra.

Jiří Nováček

Související články:
Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle BuzzTip redakci