www.listyjm.cz

Znojmo, 10. září 2012 - O způsobu života, válkách a dějinách národů z prérií vypráví výstava „Indiáni z velkých plání, aneb hrdinové Karla Maye ve světle skutečnosti“, kterou budou moci návštěvníci zhlédnout v prostorách bývalého znojemského minoritského kláštera od 27. září do 23. listopadu 2012.

Indiánského válečníka si od dětství spojujeme s nespoutanou svobodou, divokou přírodou, koňmi a především s romány Karla Maye. Většina z nás však již ani v nejmenším netuší jací severoameričtí Indiáni ve skutečnosti byli v dobách před příchodem i po příchodu evropských kolonistů, tím méně o tom jak žiji dnes jejich potomci.

Severní Amerika svou geografickou rozmanitostí i klimatickými podmínkami připravila svým původním obyvatelům život v jeho nejrůznorodějších podobách. Životní podmínky se v jednotlivých částech kontinentu naprosto lišily, a tak není divu, že i indiánské obyvatelstvo zde žijící bylo nuceno přijmout zcela odlišný způsob života. Mezi těmito kulturními oblastmi nalezneme rovněž prérie, rozlehlé planiny oplývající v minulosti nespočetnými stády bizonů, které indiánský lovec odpradávna vyhledával jako jeden ze základních druhů své obživy. A právě životu Indiánů Velkých planin je věnována výstava, kterou pro své návštěvníky připravilo na podzim tohoto roku Jihomoravské muzeum ve Znojmě.

Velké pláně, v Kanadě označované také jako prérie, leží mezi Skalnatými horami a řekou Mississippi a tvoří je soustava plošin pokrytých převážně prérijní vegetací a stepními travinami. Indiánské skupiny začaly Velké pláně postupně osídlovat již před několika tisíci lety. Zdejší Indiány obvykle členíme do dvou základních skupin. K té první patří kočovné kmeny, které sice z převážné části závisely na lovu bizonů, přesto se však původně alespoň okrajově zabývaly zemědělstvím. Život těchto Indiánů změnil naprosto až příchod koní, kteří se do oblasti Velkých planin dostali teprve s prvními evropskými kolonisty a objeviteli někdy v 16. století. Jedinečnost a důležitost těchto zvířat si jako první uvědomili Komančové ještě počátkem 18. století. Kůň se brzy nato stal impulsem vedoucím místní kmeny ke vzniku jedinečné kultury kočovníků závislých na těchto rychlonohých zvířatech, s jejichž pomocí se lov bizonů stal mnohem snazší.

Přestože si nový způsob života mnohé skupiny osvojily až v 19. století, stal se brzy archetypem a předobrazem životního údělu veškerých amerických domorodců v literatuře i umění a dnes si většinou každý z nás představí Indiána právě jako kočovného lovce bizonů a obratného jezdce. Kromě Komančů k prérijním nomádům patřili např. ještě Arapahové, Šajeni, Vrány, Kejovové, Lakotové (Sioux) a Černonožci. Naopak Arikary, Mandany, Osedže, Póníe, Ponky a některé skupiny Siouxů (Dakoty a Santíe) řadíme ke druhé skupině, jež zůstala navzdory změnám polousedlými zemědělci a obchodníky, kteří svůj jídelníček vylepšovali sezónním lovem bizonů.

Kromě textového a obrazového materiálu v Jihomoravském muzeu zájemci naleznou především jedinečné repliky oděvů, oděvních součástek a předmětů denní potřeby, které dnes používají tzv. „euroindiáni“. Tento termín označuje hobbisty a milovníky indiánských kultur, kteří nějakým způsobem (tábořením, programy, publikační činností aj.) aktivně reprezentují historii indiánského národa. Přelomovým rokem byl v Československu rok 1980, kdy v Praze oficiálně vzniká sdružení „Bílý Wampum“, je to první stupínek k transformaci do dnešní celorepublikové organizace Indianccoral.

Jednotlivci a skupinky kmenů se setkávají v ústraní, na tábořeních „staré doby“, pořádají programy pro veřejnost, workshopy, ale také celoevropské halové pow wow. Jedná se o velkolepou taneční soutěž podle vzoru současných pow wow v USA, Kanadě, ale i v Německu a Polsku. Luxusní výrobky českých euroindiánů se objevují v muzeích indiánských kultur za hranicemi. V roce 2009 bylo české sdružení za svou práci odměněno domorodými Američany upomínkovou plaketou a zároveň vyhodnoceno jako nejlepší evropské sdružení. Celou výstavu doplní osobní majetek a výrobky skutečných Indiánů zapůjčených z Náprstkova muzea v Praze.

Kromě zmiňovaných exponátů rozzáří venkovní prostory znojemského muzea indiánské týpí v životní velikosti s  vybavením interiéru. Pro děti i jejich rodiče odborní pracovníci Jihomoravského muzea navíc chystají přednášky, na nichž se účastníci dozví mnohem více ze života a historie Indiánů Velkých plání i jejich sousedů. Mimo to v předem určené dny připravujeme rovněž otevření doprovodného programu dětem s využitím interaktivní dílny, kde si malí Indiáni budou moci vyrobit bubínky, lapače snů, vymalovat vlastní týpí nebo se naučí sami vykřesat oheň. Nezbývá tedy již nic jiného, než do Znojma srdečně pozvat všechny, kteří zatouží prožít romantickou atmosféru „indiánského podzimu“, jenž se tohoto roku rozhostí ve vybraných výstavních sálech Jihomoravského muzea.