Paradoxně něco, co se netýká jen Jihomoravského kraje, ale všech regionů. Mám na mysli dohodu uzavřenou mezi Asociací krajů ČR a vládou ČR o tom, že na deset dalších let máme zajištěno financování ztráty z regionální železniční dopravy. To znamená, že ještě dvě další volební období bude mít i jihomoravský hejtman, ať už to bude kdokoli, o starost méně při sestavování rozpočtu. Díky tomu jsme mohli letos podepsat dodatek ke smlouvě s Českými drahami, aniž bychom museli rušit některé spoje, nebo snad dokonce tratě, zajišťující dopravní obslužnost regionu.
· Znovu se zeptám na největší úspěch uplynulého roku – tentokrát už opravdu jen krajský…
Osobně považuji za takový úspěch fakt, že ve všech otázkách strategické povahy – ať už to byl letošní rozpočet, jeho dvojí úprava v souvislosti s hospodářskou krizí, nebo třeba přijetí dvoumiliardového úvěru od Evropské investiční banky – dosáhlo vedení našeho kraje podpory všech politických sil v zastupitelstvu. Že to nebyla jen síla hlasů koalice, ale souhlas celé krajské reprezentace. Ostatně, s touto devízou jsem do funkce hejtmana vstupoval. Úkolem hejtmana je především spojovat koalici a opozici, využívat všech sil, které máme k dispozici. Ani v přípravě opatření proti krizi jsme nepostupovali jinak. Založili jsme expertní tým MOZEK – aktiv lidí, kteří mají co říci a jejichž rada může být užitečná, bez ohledu na stranickou příslušnost.
· Jak se kraji podařilo vyrovnat se s nečekaným snížením daňových příjmů? Co všechno jste museli škrtnout z plánů kraje na letošní rok?
V našem kraji jsme přišli o 900 miliónů korun z předpokládaných pěti miliard příjmů. Reagovali jsme ve dvou etapách a rozpočtovou rezervu jsme vytvořili. Věřím, že to pochopí i ti, kdo považují třeba vyškrtnutí stavby curlingové haly na Gymnáziu Matyáše Lercha za projev nějaké nespokojenosti s tím, jak dopadlo výběrové řízení na dodavatele stavby. Museli jsme prostě s chladnou hlavou zvážit nezbytnost všech výdajů. Nešlo však jen o pouhé škrty, ale o takové úspory, které by se zásadní měrou nedotkly rozsahu a kvalit veřejných služeb. O racionalizační kroky, které nezablokují rozvojové programy. Jako pozitivní příklad připomenu zavedení centralizovaného nákupu zdravotnického materiálu a léků pro krajské nemocnice, přípravu společných nákupů energií pro všechny krajské příspěvkové organizace. Takové opatření přinese úspory z množstevních slev ve výši desítek miliónů korun. Aby nedošlo k podvázání rozvojových projektů, na které je šance získat spolufinancování z evropských programů, rozhodli jsme se pro přijetí úvěru Evropské investiční banky, který umožní projekty nastartovat a nečekat na dobu „po krizi“.
· Neznamená to zvýšení zadlužení kraje na neúnosnou míru?
Úvěr nám pomůže rozhýbat ekonomiku, dá práci dodavatelským firmám a projekty, které pomůže financovat, přinesou nová pracovní místa. Některá média teď u příležitosti prvního výročí nových krajských vlád mluví o „obrovském zadlužení krajů“. My jsme po roce vlády nové krajské koalice snížili úvěrové zatížení kraje z minulého období o více než 400 miliónů korun a nová půjčka se nezačne splácet dřív, než bude splacena ta minulá, kterou kraj přijal v době hospodářské konjunktury. Připomínám, že jsme obrátili také trend hospodaření našich nemocnic. Na konci loňského roku jsme byli hospodářsky v minusu 35 miliónů korun, teď v listopadu hospodařily nemocnice zatím s kladným výsledkem 80 až 90 miliónů korun.
· Na začátku svého působení ve funkci hejtmana jste proklamoval deset slibů vycházejících z vašeho volebního programu. Daří se vám plnit alespoň některé z nich?
Sliby plním. Jen chci zdůraznit, že se vztahují na celé funkční období, nikoli na jeho první rok. První z nich byl splněn hned na začátku, když se podařilo zachránit brněnskou Úrazovou nemocnici, odsouzenou tehdejším ministrem Tomášem Julínkem k zániku. Nezůstali jsme u prosazení jejího převodu na město zákonem, také jí finančně pomáháme. Hned od února jsme umožnili pacientům neplatit nesmyslné Julínkovy tzv. regulační poplatky v našich zdravotnických zařízeních, daru kraje využívá stále více pacientů.
Na podporu vinařství jsme místo slíbených pěti vyčlenili dokonce osm miliónů korun. Tím jsme navíc pro Vinařský fond ČR získali stejnou částku od ministerstva zemědělství. Pokud jde o dohady kolem radaru NATO u Sokolnic, podařilo se ukončit období nedůvěry a zbytečných obav. Na mimořádné zasedání bezpečnostní rady kraje přímo v areálu radaru jsem pozval jak starosty okolních obcí, tak ministra obrany Martina Bartáka. Zahájilo to novou etapu vzájemné komunikace. Lituji, že se to povedlo až v srpnu, ale předchozí ministryně obrany si k návštěvě nenašla čas.
Pokud jde o zničené silnice II. a III. třídy, je reálná naděje, že se podaří slib pětimiliardové investice během čtyř let splnit. Letos se dokončilo několik průtahů obcemi – například Čejkovicemi, Oslavany, Svatobořicemi-Mistřínem nebo Ráječkem. Rekonstruována byla silnice z Bílovic do Adamova a z dvoumiliardové půjčky Evropské investiční banky nyní začneme financovat dalších 17 úseků.
S výstavbou nových a rekonstrukcí dosavadních domovů důchodců, což je jeden z hlavních slibů, které jsem voličům dal, teprve začínáme díky přijaté půjčce z EIB. Stavět budeme bydlení pro seniory v Brně, Hustopečích, Bučovicích, Miroslavi, Újezdě u Brna, Ivančicích a na dalších místech. Na tento účel vynaložíme půl miliardy korun. Jsou ovšem i programy, které se ještě nepodařilo nastartovat. Například na stipendia pro učně vyčleňujeme dva milióny korun poprvé v rozpočtu na příští rok. V případě silnic R 52 a R 43 zatím platí, že stát zastavil financování všech nezahájených dopravních staveb. Nic naplat, skutečně se nepohybujeme v ekonomickém vzduchoprázdnu.
· Jak se hospodářská krize projevila v dotacích na rozvoj a obnovu venkova, na činnost dobrovolných hasičů a například na podporu malého podnikání?
Snažili jsme se neomezovat tyto dotační programy. Na rozvoj a obnovu venkova jsme vyčlenili 75 miliónů korun a návrh na příští rok počítá s dalším růstem o pět miliónů, ačkoli jiné kraje právě tady šetřily. Na podporu dobrovolných hasičů jsme poskytli rekordních 35 miliónů a v příštím roce chceme tuto částku udržet. Částka určená na dotační program kraje pro začínající podnikatele byla letos rovněž zvýšena z jednoho na deset miliónů korun. Podporu podnikání, především inovačního, považujeme nadále za strategický směr a snažíme se pro ni získat také prostředky ze všech zdrojů financování, evropských i republikových. Jestliže jsme museli rozhodnout o snížení příspěvků na provoz zřizovaných příspěvkových organizací, snažili jsme se, aby se škrty nedotkly rozvojových programů