Umístění: Jižní Morava Politika Na dobré víno si čas udělám!

Na dobré víno si čas udělám!

Ubude zemědělcům zbytečné byrokracie, mají mít zahrádkáři více práv či jak si stojí moravská a česká vína ve světě? Nejen na to odpovídal rodák z jihomoravského Krumvíře a nový ministr zemědělství Ing. Jakub Šebesta.

·    Pane ministře, v čem vidíte hlavní problémy českého zemědělství, se kterými se v současnosti potýká a jak byste chtěl přispět k jejich řešení s ohledem na relativně krátkou dobu, po kterou budete ministrem?

Ministr zemědělství Šebesta

 

Už na své první tiskové konferenci v roli ministra jsem řekl, že hlavním cílem bude snaha o zmírnění dopadů krize na české zemědělce. Ty se projeví nejvýrazněji pravděpodobně na podzim letošního roku, tedy v době, kdy budou vrcholit přípravy státního rozpočtu. Sestavení reálného rozpočtu kapitoly zemědělství pro rok 2010 bude prioritou mojí a mých kolegů, ale je jasné, že kolegové z jednotlivých resortů svedou tvrdý boj o každou korunu.

·    Velké problémy mají v současné době producenti mléka. Jakým způsobem jim ministerstvo zemědělství může pomoci?


Připravujeme v současné době určité kroky a já bych zatím nechtěl předjímat, které konkrétně skutečně nakonec realizujeme. Chci ale vycházet z co nejužší spolupráce s resortními organizacemi, soustředit se na místa, která pálí samotné zemědělce. Prvním krokem by měla být opětovná podpora programu školního mléka ze státního rozpočtu. Jedná se o marketingovou, psychologickou podporu, o které jsme přesvědčeni, že přinese svůj efekt.

·    Zemědělci patří dlouhodobě mezi nejvíce nespokojenou skupinu podnikatelů. Četnost demonstrací a protestů budí dojem, že se předchozí vládě nedařilo najít se zemědělci společnou řeč. Kde jsou podle vás hlavní příčiny těchto rozporů a nakolik může dočasná vláda přispět k jejich odstranění?

Už jsem to vlastně naznačil v odpovědi na předcházející otázku. Permanentní kontakt se zástupci  Agrární a Potravinářské komory, Asociace soukromého zemědělství ale i  dalších organizací, které zastupují samotné zemědělce, považuji pro své působení na postu ministra za klíčové. Věřím, že nám otevřený dialog pomůže nalézt východiska v těch nejpalčivějších otázkách.

·    Mnozí zemědělci se potýkají s náročnou administrativou – dočkají se její zjednodušení?

Můj předchůdce Petr Gandalovič ustavil v loňském roce Antibyroktatickou komisi, která odvedla podle mého názoru dobrý kus práce. Myslím, že právě tady máme na co navazovat. Myslím, že to velmi výrazně pocítili i jihomoravští vinaři. Právě v oblasti vinařství totiž došlo k významnému zjednodušení čerpání podpor na restrukturalizaci a přeměnu vinic o více než 50%.

·    Předchozí vláda na konci svého funkčního období zamítla tzv. „zahrádkářský zákon“. Jaký vidíte současný společenský význam zahrádkářských spolků a mělo by podle Vás být zahrádkaření upraveno legislativně?

Určitě. Když je spolková činnost doplněna prospěšnými aktivitami jako je příspěvek ke zlepšení životního prostředí, je nutno tuto činnost rovněž kladně ocenit. Problém zahrádkářů tkví v tom, že ke své činnosti potřebují na delší dobu fixovanou půdní držbu, protože značná část kultur je trvalého charakteru. Považuji za vhodné to zahrádkářským spolkům umožnit.  Obecně je zahrádkaření podceňováno a v poslední době zejména jako slabý partner odsunováno a je jejich dlouholetá práce ničena. Obdobnými handicapy zatížené spolkové činnosti, například myslivost, svou zákonnou normu mají. V evropském prostoru je zahrádkaření dlouholetou tradicí. Stačí se podívat k sousedům do Rakouska, Německa - zejména Bavorska, kde existují i zákonné normy, kterými bychom se mohli inspirovat.

·    Dlouhá léta jste působil jako inspektor kontroly vína – jakou cestu urazilo české a moravské vinařství za posledních dvacet let?

Vinařství se v České republice za posledních 20 let změnilo zcela podstatně. Nejen tím, že došlo ke stoprocentnímu odstátnění, ale především změnou filosofie vinařů při tvorbě vín. Vinaři produkují vína pro spotřebitele, kteří jsou velmi nároční a také se za tu dobu změnili.  Velmi vyspěli, navíc mají na českém trhu možnost srovnávat vína prakticky z celého světa. Dobří moravští a čeští vinaři pochopili, že si zákazníka získají a udrží pouze vysokou kvalitou a péčí o něj. Jsem rád, že takových vinařů je v České republice převážná většina.

·    Jihomoravský kraj nedávno uvolnil rekordní podporu zdejším vinařům ve výši 8 milionů korun, fakticky tak skrze Vinařský fond dostanou celkem 16 milionů korun. Jak se během let osvědčila tato forma podpory domácích vinařů a bude v nich MZE nadále pokračovat?

Podle mých informací bylo orgány Jihomoravského kraje schváleno, že Vinařský fond obdrží podporu 8 miliónů Kč, ale dosud tyto prostředky mu nebyly převedeny. Ministerstvo zemědělství musí postupovat podle zákona o vinohradnictví a vinařství a podle schválené notifikace Vinařského fondu Evropským společenstvím, to znamená, že veškeré skutečně vyplacené dotace z rozpočtu územních samosprávných celků za kalendářní rok musí do 25. února následujícího roku vyplatit Vinařskému fondu ve shodné částce. V letošním roce může Vinařský fond získat od Jihomoravského kraje částku 8 miliónů korun, ale dalších 8 miliónů korun získá od ministerstva až v příštím roce a rozhodnutí o tom již bude podepisovat ministr zemědělství, který vzejde z připravovaných voleb.
Ministerstvo zemědělství má podporu Vinařského fondu stanovenu zákonem a schválenou notifikací činností Vinařského fondu Evropským společenstvím, a proto není možné bez změn těchto právních dokumentů neplnit jejich ustanovení. Navíc Vinařský fond je jedním z podílníků současného úspěchu moravských a českých vín na trhu Evropského společenství, zejména však v České republice.

·    Mohou naše vína konkurovat světovým vinařským „velmocím“, jakými je například Francie, Itálie či Španělsko?

Moravská a česká vína mohou konkurovat vínům z vinařských velmocí pouze kvalitou. Pokud budeme mít kvalitu vín jako hlavní srovnávací kriterium, pak již nyní se naše vína těmto konkurentům vyrovnají. Svědčí o tom obrovské množství ocenění našich vín na zahraničních soutěžích. Je však třeba si uvědomit, že moravská a česká vína jsou schopna naplnit potřebu vína na trhu v České republice pouze ze zhruba 30 procent, zbytek u nás spotřebovaných vín jsou vína zahraniční.

·    Najdete si při současném vytížení i chvilku na posezení u dobrého vína?


Posezení u sklenky dobrého vína patří mezi ty vzácné chvíle, které si samozřejmě nechci a naštěstí ani nemusím nechat ujít. Naopak věřím, že budu mít nyní v rámci svých pracovních návštěv možnost poznat rozmanitá česká a moravská vína.

(tof)
Foto: Ministerstvo zemědělství

Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle BuzzTip redakci