Přímá volba starostů patří mezi programové body koaliční vlády. ODS si nyní nechala analyzovat dopady, které by tento krok při komunálních volbách v roce 2014 přinesl. Kabinet by se totiž měl uzákoněním přímé volby starostů zabývat ještě do konce roku.
Analýza ODS řeší čtyři zásadní oblasti. Zkoumá, jaké by byly pravomoci přímo voleného starosty ve vztahu k zastupitelstvu, základní principy voleb starostů, určení obcí, v nichž mají být starostové voleni přímo, a způsob odvolávání starosty z funkce.
ODS připouští, že zavedení přímé volby starostů v malých obcích je součástí koaliční smlouvy, nicméně její zavedení předpokládá změny ústavy - na to je ale třeba v parlamentu silnější většiny než v případě běžných zákonů - a tu koalice nemá.
Reformou veřejné správy se uvnitř ODS zabývají náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous, senátor Miloš Vystrčil a předseda Svazu měst a obcí a kladenský primátor Dan Jiránek. Podle jejich analýzy nelze například logicky ospravedlnit výběr přímé volby starostů pro menší obce - tím by se totiž v Česku narušila rovná práva všech občanů. "Doporučujeme proto přímou volbu starostů podrobit další diskusi, zda je vůbec možné řadě legislativních problémů předejít," napsali autoři analýzy.
Změna způsobu volby starosty z nepřímé na přímou by byla totiž spojená i se změnou okruhu pravomocí takto zvoleného starosty zejména ve vztahu k zastupitelstvu. To by však znamenalo změnit ústavu. Problém je i v principu samotné volby starosty a v konstrukci, zda by byl první muž obce členem zastupitelstva nebo ne. "I tento krok by potřeboval změnu ústavy," tvrdí analýza ODS.
Problematický je rovněž způsob určení obcí, ve kterých mají lidé volit své starosty přímo. Dokument počítá s tím, že by se tak dělo jen ve vesnicích a menších městech, kde se nevolí obecní rada. "Znamenalo by to, že starosta by nemohl být za žádných okolností přímo volen v obcích, které musejí mít ze zákona v zastupitelstvu 15 a více členů," tvrdí analýza. Znamenalo by to z přímé volby automaticky vyloučit všechna města nad 10 tisíc obyvatel. Takový princip by ale podle ODS kolidoval s ústavou zaručeným rovným přístupem obyvatel k voleným a veřejným funkcím.
Vládou schválená analýza předpokládá, že zákon umožní starostu odvolat na základě místního referenda - tuto pravomoc pak zákon formálně svěří do rukou ředitele příslušného krajského úřadu. Pokud by měl ale ředitel krajského úřadu možnost starostu navzdory rozhodnutí přijatého v referendu neodvolat, bylo by to podle ODS v rozporu se smyslem konání referenda a zřejmě by to bylo i protiústavní.
Zkušenosti mohli občanští demokraté čerpat například na Slovensku, kde si lidé volí přímo své starosty a primátory od roku 1990. Ti pak mají velmi silný přímý mandát od občanů a v případě jejich velké autority potřebují místní zastupitelstva k formálnímu posvěcení jen těch nejzásadnějších kroků, například rozpočtu. Praktická politika je pak ale plně v jejich rukou.
Na Slovensku ovšem systém přímé volby starostů platí bez ohledu na velikost obcí. Nemůže tam tedy nastat situace jako například loni po komunálních volbách v Praze, kde vítěz voleb skončil v opozici a klíčová křesla si rozdělily druhá a třetí strana, byť stojí na opačných stranách politického spektra. Slovenská obec se ale může dostat - a často se tak i stává - do situace, kdy její obyvatelé zvolí pravicového starostu a levicové zastupitelstvo. Anebo naopak.
Takové složení radnic pak vyvolává spory, které komplikují chod obcí, zejména jejich hospodaření. Je to dáno totiž rozdělením kompetencí: slovenský starosta či primátor řídí městský úřad a podepisuje smlouvy, zastupitelstvo schvaluje rozpočet.
Bez ohledu na možné komplikace se česká veřejnost stále více přiklání k zavedení přímé volby starostů. Její zavedení podporují podle letošní analýzy ministerstva vnitra dvě třetiny obcí bez rozdílu velikosti. Uzákonění přímé volby starostů chystá vnitro v návrhu volebního kodexu v obcích, kde se nevolí obecní rada. Se zavedením počítá od příštích komunálních voleb v roce 2014.
Z výsledků ministerské analýzy vyplývá, že přímou volbu starostů v současnosti podporuje 65 procent obcí. Zavedení této volby podle něj nepodporují pouze malé vesnice, ale i obce s více než tisíci obyvateli. Ve vískách s méně než 500 obyvateli se podpora podle výsledků ankety pohybovala na 66 procentech, u obcí do 1000 obyvatel na 65 procentech a u obcí od tisíce do 1500 obyvatel klesla na 60 procent. U lidnatějších obcí byla znovu vyšší s výjimkou obcí nad 5000 obyvatel, kde dosahovala 59 procent.
V celém procesu zavádění přímé volby starostů v Česku bude vzhledem k potřebě měnit zákony ústavní většinou klíčová úloha opozice. ČSSD si zatím stejně jako vnitro představuje přímou volbu starostů v obcích do 1500 lidí s tím, že na hlavu obce by měly přejít pravomoci rady.
|
Grand Prix se do Brna vrátí už letos v červenci
Čeští vědci a vědkyně objevují hodnotu zapomenuté městské zeleně
Spin-off Masarykovy univerzity míří na trh s diagnostikou pohlavních chorob
Florbalové mistrovství světa mužů 2028 by se mohlo konat v Brně
