20. února 2013 (MEDIAFAX) - Spory a problémy kolem církevních restitucí mohou mít nepříjemnou dohru. Vláda už dnes schválila patřičné smlouvy a v pátek je chce podepsat. Přitom však hrozí, že Ústavní soud vystaví restitucím červenou kartu. Na Ústavním soudu v Brně čekají na vyřízení dvě stížnosti na podobu majetkového vyrovnání s církvemi. Jednu podala sociální demokracie, druhou Věci veřejné s podporou osmnácti senátorů.
Jádro opozičního odporu spočívá v zásadě ve dvou výtkách: církve jsou zvýhodněné oproti jiným lidem, kterým komunisté sebrali majetek, a dochází k prolomení roku 1948, kdy nastoupili komunisté k moci. Na seznamu sedmnácti duchovních organizací totiž figuruje šestice takových, které vznikly až po roce 1989, a tudíž není možné, aby jim bývalý režim něco zabavil.
ČSSD a VV v tom našli vzácnou shodu s dosluhujícím i nastupujícím prezidentem. Václav Klaus odmítl připojit pod zákon svůj podpis, jeho důvody se v zásadě shodují s těmi opozičními. Miloš Zeman se nijak netají tím, že restituční zákon považuje za paskvil a ústavní stížnosti podporuje.
Vít Bárta, novopečený lídr VV, apeloval včera ve sněmovně, aby poslanci přijali usnesení, kterým by vládě zamezili v ukvapeném podpisu smluv. Bárta tvrdí, že je potřeba vyčkat na rozhodnutí Ústavního soudu, aby se předešlo případným žalobám.
"Na poslední chvilku jsme se dozvěděli, že vláda Petra Nečase chce projednávat, respektive schválit smlouvy o finančním vyrovnání s církvemi, v pátek je chce pan premiér podepsat. Uzavření smluv před tím, než bude vyjádření Ústavního soudu, jestli bude, či nebude zákon v této podobě platit, považujeme za zásadní hazard, za riziko vzniku dalších závazků pro republiku v případě soudních tahanic mezi ní a církvemi, pokud Ústavní soud tyto zákony zruší nebo omezí,“ upozornil Bárta na problematický bod.
Jeho návrh včera neprošel, ale na to, že v listopadu sněmovna zákon schválila sto dvěma hlasy, v úterý koalice už tak pohromadě nedržela. Věci veřejné zjevně nejsou se svým názorem samy. Ne každý pro Bártův návrh rovnou hlasoval, velmi často se poslanci hlasování zdrželi. I tím vysílají názorový signál a dodávají další střípek do mozaiky koaličního i vnitrostranického rozkladu.
Z ODS se zdržel ministr zemědělství Petr Bendl, Pavel Bém a Tomáš Úlehla. V TOP 09 se tak zachovali exministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, lídr Starostů a nezávislých Petr Gazdík stiskl rovnou ano. Tichý protest si zvolili také bývalý členové ODS, kteří modrou stranu opustili kvůli odklonu od programových priorit: Michal Doktor a ex-rebel Radim Fiala.
Bártovy záměry zastavila 88 hlasů – tedy o čtrnáct méně, než kolik si restituční zákon vysloužil, aby začal platit.
Některé církve kvůli širokému společenskému odporu proti restitucím zvažují, že peníze od státu odmítnou. Jasně už se vyslovila Bratrská jednota baptistů, ta si svých přidělených 228 milionů nevezme.
Celková hodnota navraceného majetku (především zemědělské nemovitosti) dosahuje 75 miliard, finanční náhrady pak znamenají dalších 59 miliard. Restituce bude stát církvím vyplácet po dobu 30 let. Během prvních 17 let však bude i nadále přispívat církvím na jejich provoz. První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se každoročně sníží o pět procent.
Ilustrační foto: Kryštof Turek
|
Grand Prix se do Brna vrátí už letos v červenci
Čeští vědci a vědkyně objevují hodnotu zapomenuté městské zeleně
Spin-off Masarykovy univerzity míří na trh s diagnostikou pohlavních chorob
Florbalové mistrovství světa mužů 2028 by se mohlo konat v Brně
