Krajským lídrům stran z minulých voleb do Poslanecké sněmovny, kteří nyní končí svůj poslanecký mandát, jsme položili společnou otázku: Co se vám jako zákonodárci zvolenému v Jihomoravském kraji povedlo pro region vykonat a čeho si v této bilanci nejvíce ceníte?
Libor Ambrozek (KDU-ČSL): Předložil jsem pozměnovací návrh novely zákona o emisních povolenkách, který umožnil vznik programu Zelená úsporám. Po změnách v pravidlech, které musejí postupně přicházet, se tím otevírá prostor i pro mnoho jihomoravských domácností. Byl jsem zpravodajem novely zákona o ochraně ovzduší, kde jsem se podílel na zvýšení procenta přimíchávaných biopaliv, což bylo přání jihomoravských zemědělců. Jako zpravodaj novely zákona o ochraně přírody jsem prosadil změnu navrženou Jihomoravským krajem, která umožní jednoduchou základní ochranu evropsky významných lokalit bez zbytečné byrokracie a omezování vlastníků. Jako člen řídícího výboru Operačního programu životní prostředí a rady Státního fondu životního prostředí jsem se aktivně podílel na schválení mnoha desítek projektů z našeho kraje - především na čistírny odpadních vod, kanalizace, ale i na sběrné dvory, obnovu rybníků a místní zeleně a podporu ekologické výchovy v objemu několika miliard korun.

Za druhé se nám podařilo, a považuji to za významné, zabránit přeměně brněnských fakultních nemocnic na akciové společnosti. Třetí položkou, kterou bych rád zahrnul do této bilance, je prosazení zákona o významné tržní síle, který bude bránit diskriminaci zemědělců velkými obchodními řetězci. Právě pro jižní Moravu s významným zastoupením zemědělské prvovýroby je tento zákon bezpochyby významný.
Ondřej Liška (SZ): Jako poslanec i ministr školství mládeže a tělovýchovy jsem se zabýval tématy, která se přímo i nepřímo týkala jižní Moravy. Pokud jde o trasování silnice R52 na Vídeň přes Pálavu, podařilo se zeleným ve vládě prosadit, aby stát připravoval jako rovnocennou alternativu napojení na rakouskou dálniční síť trasu s obchvatem Břeclavi, která je šetrnější k lidem a přírodě a mnohem levnější. Podařilo se mi také částečně zlepšit situaci učitelů v regionu i jinde v republice tím, že jsem vyjednal navýšení prostředků na mzdy o 4,5 miliardy korun.
Podařilo se pomoci zřídit mezinárodní školu v Brně a také školu waldorfskou. Díky novele školského zákona, kterou jsem prosadil v parlamentu, nemusí zaniknout některé školy v malých obcích jen kvůli snižujícímu se počtu žáků. Podařilo se také dohodnout dobré podmínky pro dostavbu kampusu Masarykovy univerzity.Miroslav Grebeníček (KSČM): Zasazoval jsem se o podporu průmyslových zón v takzvaném příhraničí, rekonstrukci škol na Břeclavsku, sportovních zařízení, ale také kulturních památek. Pracoval jsem na tom, a leccos z toho si lze nalézt i ve veřejně dostupných stenozáznamech ze Sněmovny, aby vlády a vytvářená legislativa více respektovaly potřeby školství a zdravotnictví. Přispěl jsem k uhájení bezplatného posledního ročníku mateřských škol. Šel jsem spolu se sociálními demokraty do akcí proti neústavním pokutám za čerpání lékařské péče.
Václav Mencl (ODS): Vstupoval jsem i do pro náš region významné kauzy Úrazové nemocnice v Brně, kterou usiloval likvidovat někdejší ministr Julínek. Spolupracoval jsem na získání 18 miliard korun na protipovodňové stavby a přijetí potřebné legislativy pro jejich realizaci. Jejich výstavba již masivně probíhá a zajistí základní ochranu proti povodním v celé České republice i na Jižní Moravě.
Jako předseda Rady Státního fondu životního prostředí jsem podpořil stovky projektů z evropských fondů. Podílel jsem se na dohodě o výstavbě dálnice na Vídeň, přestavbě železničního uzlu Brno, výstavbě brněnských vědeckých center a mnohém dalším. A jako architekt se chci přihlásit ke spolupráci na současném a budoucím otevření dvou významných brněnských památek – Vládní vily v Pisarkách a Kotěrovy vily v Žabovřeskách.