Systém elektronického zadávání veřejných zakázek spustila škola na sklonku roku 2009 a nyní jeho prostřednictvím už provádí všechny plánované nákupy včetně těch nejmenších. "Elektronicky lze vysoutěžit stavební zakázku za padesát milionů i třeba nákup jednoho počítače za deset tisíc," říká kvestor Masarykovy univerzity Ladislav Janíček. Od května loňského roku pak jako první vysoká škola v Česku elektronické nakupování ještě rozšířila a vytvořila takzvaný dynamický nákupní systém, což je forma elektronického tržiště veřejných zakázek určená hlavně pro hromadné nákupy.
Ani ne po roce od jeho spuštění univerzita zjišťuje, že výrazně šetří. "V případě výpočetní techniky se nákupní cena přes elektronický systém snížila zhruba o dvacet procent. V případě kancelářských potřeb se v průměru ušetřilo dokonce čtyřicet procent," říká Janíček. Přitom ročně udělá škola takové nákupy v řádech několika milionů korun. Konečnou cenu zakázky tlačí dolů silnější konkurenční boj. "Soutěže se totiž zúčastňují i lokální firmy, které by do klasického výběrového řízení nešly, protože je to pro ně příliš administrativně náročné. Aby se mohli malé společnosti zúčastnit klasického výběrového řízení se všemi formuláři a dopisováním, často si na to musí najímat speciální výpomoc. To jsou pro ně náklady navíc," vysvětluje Janíček.
Podstatným přínosem elektronického systému zadávání je také transparentnost. "Nemáte možnost jakýchkoliv zásahů nebo zpětných úprav, vše je sledované od začátku do konce. Navíc v tomto systému se elektronicky eviduje veškerá dokumentace a komunikace a vyhodnocování probíhá na základě jasných kritérií," doplnil kvestor.