Umístění: Jižní Morava Školství Specialistka: První týdny školy často rozhodují o dalším vývoji dětí

Specialistka: První týdny školy často rozhodují o dalším vývoji dětí

Kuřim, 22. září 2022 – Nástup do první třídy klade na děti nároky, na které dosud nebyly zvyklé. Ukazuje se, kdo se dokáže soustředit, sedět v lavici a věnovat se zadání učitele a pro koho je to problém. Děti, které neposedí, ruší ostatní a nedokážou pracovat v kolektivu, mohou podle terapeutky a zakladatelky Centra speciálně-pedagogické podpory Kouzelen Dagmar Jurišové trpět přetrvávajícími primárními reflexy, jejichž odstranění není složité a v budoucnosti jim umožní, aby mohly dál přirozeně a úspěšně rozvíjet všechny svoje dovednosti.

predskolaci

 

„ Primární reflexy jsou automatické pohyby až souhyby těla,které jsou životně důležité pro první týdny života. Jsou to právě primární reflexy, které navádí miminko v porodních cestách a pomáhají prvnímu krmení. Například hledací reflex a sací reflex.Vytvářejí určité pohybové vzorce, kdy celé tělo reaguje na všechny podněty. Když se kupříkladu novorozenec na něco podívá, zkouší zvednout hlavičku a celé tělo je v akci. Mozek při pohybu vysílá do organismu signály, kterými ho ovlivňuje a ovládá a sám se přitom vyvíjí a učí,“ vysvětluje Dagmar Jurišová.

Mohou vnímat všechno nebo nic
Primární reflexy by měly mezi třetím a čtvrtým rokem díky přirozenému pohybu vymizet a nahradit je mají reflexy přechodné a postulární.U některých dětí se ale stane, že určitou fázi , například lezení, přeskočí. Jde o varovný signál, že se našel nějaký náhradní způsob, jak se dostat do stoje a tudíž nedošlo k přímému potlačení primárních reflexů. Děti začnou mít potíže se soustředěním, s hrubou a jemnou motorikou. Souhyby hlavy a ruky jim mohou bránit v kvalitním rozvoji grafomotoriky.

Stejně tak reflex, který má za úkol dostat dítě z porodních cest, může velmi komplikovat klasické sezení na židličce, dítě tělo neudrží, protože pohyb hlavy provokuje souhyb celého těla. Často bývá nestandardní smyslové vnímání, děti neumí „odfiltrovat“ vjemy jako je bzučení větráku, hluk aut za okny, šum ve třídě a vnímají úplně všechno, co se kolem nich děje, jsou všemi vjemy přetížené a situaci řeší dvěma způsoby – buď začnou být hyperaktivní, aby ze sebe dostaly stres, nebo se naopak uzavřou do sebe a raději nevnímají nic, aby nemusely vnímat všechno.

Jak poznáme u dítěte přetrvávající primární reflexy:

  • Problémy s řečí a artikulací
  • Problémy s držením těla
  • Psychická labilita
  • Přecitlivělost na světlo a/ nebo zvuky
  • Problém naučit se číst a/nebo psát
  • Problémy s koordinací

Druhá šance díky neuro-vývojové stimulaci
Problém se v plném rozsahu projeví s nástupem do školy, kdy se po dětech začne vyžadovat soustředění a klid ve školní lavici. „Centrum Kouzelen využívá pro řešení těchto potíží metodu neuro-vývojové stimulace, patřící do kategorie psychomotorických terapií. Jde o jednoduchá fyzická cvičení, která napodobují pohyb vyvolaný primárními reflexy u šesti až devítiměsíčního dítěte. Tím dáváme mozku druhou šanci , aby se naučil správně kontrolovat fungování těla. Cviky zaberou několik minut, rodiče si je snadno osvojí, ale musí se provádět pravidelně každý den . Program trvá 9 až 12 měsíců a pravidelnost je klíčová,“ vysvětluje Dagmar Jurišová z Kouzelenu.

Dětský vývoj jako strom
Terapeutka říká, aby si rodiče představili dětský vývoj jako strom, jehož kořeny spočívají v narození a okamžicích po něm. Správný psychomotorický vývoj tvoří kmen a větve, koruna je výsledkem spolupráce mozkových hemisfér a smyslových a emocionálních schopností. Se školními dovednostmi, řečí, správným držením těla a koordinací pohybů sklízíme plody našeho ‚stromu‘. Pokud nemá pevné kořeny a kmen, težko můžeme slízet dobré ovoce. Dobrou zprávou je, že správná terapie není náročná, je možné ji provádět doma a pokud jsou rodiče důslední, v budoucnosti díky ní mohou zabránit tomu, aby měli jejich potomci potíže s učením, chováním a poruchami vývoje, které by negativně poznamenaly jejich budoucí život.


Související články:
Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle BuzzTip redakci