Brno, 23. prosince 2010 - Nečekaný objev učinili na začátku prosince brněnští archeologové – při vykopávkách v Orlí ulici v samém centru města, při kterých mapovali středověké a novověké osídlení lokality, narazili v hloubce pěti metrů zcela náhodou na pozůstatky klů pravěkého zvířete.
„V průběhu výzkumu byly v rámci geologického podloží zachyceny relikty dvou klů pravěkého mastodonta (vyhynulý druh příbuzný mamutům pozn. red.) či mamuta. Lze říci, že se jedná o nečekaný nález, protože zachycení takovýchto archeologických památek bývá vzhledem k nálezovým okolnostem a prostředí, v němž se nacházejí, často pouze dílem náhody,“ přibližuje objev archeolog Petr Holub.
„První z fragmentů, značně poničený výkopovými pracemi strojovou mechanizací, dosahoval délky pouze okolo čtyřiceti centimetrů. Zachována byla špička klu. Druhý nález nebyl taktéž dochován v celém rozsahu, ale jeho délka dosahuje již okolo jednoho metru. Opět byla dochována část při špici klu,“ podotýká Holub s tím, že vzhledem k uložení v písčitém prostředí šlo o velice křehký nález, kvůli které se nepodařilo vyzvednout kly v kuse. Navíc byly ostatky objeveny v průběhu velmi mrazivého odpoledne a vzhledem k vývoji počasí bylo podle Holuba nemyslitelné nechat je k vyzvednutí na druhý den, protože by hrozilo jejich popraskání a znehodnocení mrazem. „Přistoupili jsme proto k vyzvednutí nálezu za každou cenu,“ doplňuje Holub a podotýká, že poslední práce dokončovali archeologové až za tmy.
Jelikož v nejbližším okolí nebyly při dalším průzkumu nalezeny žádné podobné nálezy a kly byly nalezeny nedaleko od sebe, předpokládají archeologové, že se jedná o ostatky jednoho zvířete. „Ostatky lze předběžně označit za pozůstatek mršiny chobotnatce, který v tomto prostoru před mnoha, snad i stovkami tisíc, let uhynul. I přes poměrně pečlivý průzkum okolí nálezu a souvisejících geologických horizontů nebyly v tomto prostoru nalezeny žádné stopy lidské činnosti. To by předběžně potvrzovalo i teorii o náhodném úhynu zvířete. Vzhledem ke stáří nálezu a podmínkám pro uchování kostí se z nalezeného, resp. nenalezeného skeletu dochovaly pouze kly, které nejlépe ze všech ostatní kostí odolávají degradačním procesům,“ doplňuje Holub s tím, že podobné nálezy přitom nejsou na území Brna nijak ojedinělé.
„Jedním z posledních brněnských nálezů mamuta jsou odkryté pozůstatky jedince při loňském výzkumu na ulici Vídeňské. Za posledního jej můžeme považovat i téměř doslovně, neboť v době, do které je kladeno osídlení ulice Vídeňské - magdalénienu - se u nás již mamuti prakticky nenacházeli,“ upozorňuje Zdeňka Nerudová z Moravského zemského muzea. Naopak pravděpodobně nejstarším nálezem slona na území Brna je obratel mladého jedince s vyrytými vrypy, který pochází se Stránské skály a jeho stáří je odhadováno na 600 tisíc let.
„Ačkoliv je území města Brna na archeologické pozůstatky velmi bohaté, vždy nás překvapí nějakým novým, nečekaným nálezem. Všechny tyto poznatky nám pomáhají rekonstruovat prostředí, ve kterém žili a pohybovali se naši předkové,“ dodává Nerudová s tím, že kly dostanou do rukou odborníci z Moravského zemského muzea, oddělení Anthropos. „S kolegy s Mendelovy univerzity jsme spolupracovali na geologickém vyhodnocení lokality, které pomůže nález datovat. Pokud se kel podaří dobře složit (slepit) a nakonzervovat, bude v budoucnu vystaven v připravované archeologické expozici v Muzeu města Brna na Špilberku,“ uzavírá Nerudová.
Kryštof Turek, foto: archiv Archaia Brno
|
Brno spouští anketu pro tvorbu pocitové mapy, zapojte se i vy
Futsalová legenda Lukáš Rešetár míří do Helasu Brno
Za vínem, výhledy i folklorem: Hore dole vinohrady Strážnicka zve pěší i cyklisty
Mendel festival slaví 10 let, tentokrát v bohunickém kampusu
Komentáře a dotazy k produktu
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.