"Muži přitom mají větší šanci najít práci a také lépe mzdově hodnocenou než ženy," uvedl expert ČSÚ Ondřej Nývlt s tím, že demografické trendy na českém trhu práce jsou dány stárnutím populace.
Pro část domácností může být podle ČSÚ daňový a sociální systém vysoce demotivující. Ochotu pracovat proti pasivnímu pobírání dávek od státu přitom výrazně určuje nejen systém daní a sociálního a zdravotního pojištění, ale také rodičovské a sociální dávky. "Přibližně každá desátá domácnost, kde alespoň jeden z partnerů pracuje, je v situaci, kdy 70 i více procent jejích dodatečných příjmů zpětně odčerpají vyšší daně a snížené dávky," říká Klára Kalíšková z výzkumného týmu CERGE-EI.
Zlepšení zaměstnanosti však podle propočtů ČSÚ nedokáže plně zacelit schodek státního rozpočtu. Zdanění práce je přitom základním zdaněním práce v Česku. Loni přineslo do rozpočtu přes 605 miliard korun. "Podíl daní z práce na celkovém objemu daní je celkem 57 procent," uvedl Libor Dušek z CERGE-EI.
Průměrná výše daní, kterou platí jeden zaměstnanec na daních za rok, činí podle průzkumu 128 000 korun. To představuje cca 40 procent superhrubé mzdy. Proti tomu příjmy z podnikání jsou zdaněny podstatně mírněji, zhruba o 12 procentních bodů méně při srovnatelných příjmech.
V průběhu září rostla míra registrované nezaměstnanosti v České republice na 8,4 procenta. Ke konci srpna evidoval Úřad práce ČR (ÚP ČR) na svých krajských pobočkách a jejich kontaktních pracovištích celkem 493 185 uchazečů o zaměstnání. V průběhu září úřady práce nově zaevidovaly 60 773 osob. Ve srovnání s minulým měsícem to bylo více o 18 330 lidí a v porovnání se stejným obdobím minulého roku méně o 9684 lidí.