"I když je účastník soudního řízení nemajetný, takže by bylo na místě přiznat mu osvobození od soudních poplatků, může mu soud výjimečně toto dobrodiní odepřít, a to zejména pro povahu sporu či sporů, které vede," vysvětlila Dostálová.
NSS zdůraznil, že procesní poplatky lze vybírat, vede-li účastník s různými veřejnými institucemi množství sporů týkajících se poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím, které často pokračují jako spory soudní, a přitom nejde o spory mající vztah k podstatným okolnostem účastníkovy životní sféry. "Netýkají se, a to ani nepřímo, účastníkova majetku, životních podmínek či jiných podobných záležitostí, ale jde o spory vyvolané účastníkovým zájmem o veřejné záležitosti a fungování veřejných institucí," upřesnila mluvčí NSS.
Brněnští správní soudci vydali precedenční verdikt na základě kauzy invalidy, který požadoval po Okresním státním zastupitelství v Českých Budějovicích poskytnutí konkrétního pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce. Krajskému soudu i Nejvyššímu správnímu soudu je přitom z jejich úřední činnosti známo, že invalida vede s různými veřejnými institucemi množství sporů týkajících se poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím, které právě splňují výše uvedené vymezení.
Podle Nejvyššího správního soudu má stěžovatel plné právo vést takové spory a musí v nich mít možnost účinně hájit svá práva. "Není však důvod, aby náklady na jejich vedení, které je zásadně povinen hradit každý žalobce, za stěžovatele pravidelně nesl stát formou osvobozování od soudních poplatků," konstatovala Dostálová.
"Osvobození od soudních poplatků nemá být institutem umožňujícím chudým osobám vést bezplatně spory podle své libosti, ale zajistit, aby jim v případech, kdy nemají dostatek prostředků, a přitom je na místě, aby soudní spor vedly - neboť jde o věc skutečně se dotýkající jejich životní sféry – nebránil nedostatek prostředků v účinné soudní ochraně," upřesnil soudce NSS Karel Šimka.
Judikatura Nejvyššího správního soudu podle mluvčí setrvale vychází z toho, že široce pojatý svobodný přístup k informacím ve veřejné sféře je jednou z nejefektivnějších cest k transparenci veřejné moci a k její "všestranné, účinné a kontinuální veřejné kontrole a jedním z nástrojů snižujících možnosti jejího zneužívání".
"Na druhé straně však nelze přehlédnout, že kverulační, zjevně šikanózní, či dokonce pracovní kapacitu orgánů veřejné moci z různých důvodů cíleně paralyzující výkon tohoto práva může mít významné negativní důsledky, které za určitých okolností mohou popřít dokonce i smysl a účel práva na svobodný přístup k informacím," napsali soudci do odůvodnění rozsudku. Jedním z nástrojů, jak zabránit zneužívání tohoto práva, a tím i jeho diskreditaci v očích veřejnosti i orgánů veřejné moci, proto musí být podle nich i citlivá regulace nadužívání tohoto práva. "Taková regulace může se za určitých okolností dít i cestou výjimečného odepření práva na osvobození od soudních poplatků," uvádí se mimo jiné v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.