Obě firmy se u Ústavního soudu ohradily proti tomu, že je krajský soud nenechal hlasovat na schůzích věřitelů. Podle soudce Jana Kozáka totiž tvoří spořitelna a její dceřiná společnost s Oděvním podnikem koncern, z toho důvodu je z hlasování vyloučil. Spořitelna je přitom majoritním věřitelem Oděvního podniku. Ve stížnosti Ústavního soudu kritizovala, že na dubnové schůzi nemohla hlasovat o odvolání insolvenčního správce Jaroslava Svobody.
Spořitelna shodou okolností uspěla už na začátku tohoto týdne, kdy Krajský soud v Brně zatím nepravomocně zrušil kvůli její žalobě pro zmatečnost verdikt o konkurzu Oděvního podniku. Podle ní mělo být insolvenční řízení přiděleno jinému soudci než Janu Kozákovi. Ten celé řízení vede od jeho začátku, kdy 18. ledna insolvenční řízení s firmou začalo a mimo jiné rozhodl o přeměně původní reorganizace v konkurz, firma je v konkurzu od 3. května. Krajský soud také zrušil verdikt Vrchního soudu v Olomouci z července, kterým nevyhověl spořitelně, která se tehdy ohradila právě proti přeměně reorganizace v konkurz.
"Rozhodnutí Ústavního soudu jednoznačně vítáme o to víc, že nyní je jasné, že soud nemůže s právy věřitelů zacházet tak, jak to učinil soud v Brně. Je dobře, že Česká republika je právním státem. Rozhodnutí Ústavního soudu není jen v zájmu České spořitelny, ale je i v zájmu věřitelů obecně," sdělila mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová.
Oděvní podnik je v insolvenčním řízení od 18. ledna, kdy návrh na úpadek podala firma sama. Krajský soud v Brně o jejím úpadku rozhodl přesně po týdnu, insolvenčním správcem jmenoval brněnského advokáta Jaroslava Svobodu. Soudu se přihlásilo více než 500 věřitelů. Věřitelé původně upřednostnili reorganizaci firmy, kterou potvrdil i soud, reorganizační plán však nikdo nepředložil. Proto soud poslal firmu 3. května do konkurzu.
Závazky Oděvního podniku přesáhly dvě miliardy korun, z toho 1,3 miliardy původně připadalo na trojici bank (Česká spořitelna, Raiffeisenbank a Citibank). Pohledávku Raiffeisenbanky však v květnu koupila pražská společnost Pyrghos Lefkos, po spořitelně se stala druhým největším věřitelem.
Majetek Oděvního podniku tvoří především výrobní areály, a to v Prostějově, Jeseníku, Ostravě, Uherském Hradišti, Konici, Lošticích, Uherském Ostrohu, Brodku u Prostějova a Drahanech. Firma má i skladové prostory v Prostějově a Olomouci, vlastní i rekreační objekty ve Svatouchu na Chrudimsku, v Prostějově a v Mostkovicích.
Prostějovský Oděvní podnik ještě před dvěma lety zaměstnával kolem 3800 lidí, na začátku září to bylo už jen 490. V roce 2009 hospodařil podle neauditovaných výsledků se ztrátou 363 milionů korun proti ztrátě 1,085 miliardy korun o rok dříve. Loni utržil 1,13 miliardy korun, což bylo meziročně o 42 procent méně než v předchozím roce.