"Lidé lobbing velmi často kriminalizují, ale on je přitom naprosto legitimním nástrojem, který může zlepšovat zákony," řekla na čtvrteční tiskové konferenci k regulaci lobbingu Andrýsová. "Cílem připravované úpravy by mělo být nastavení transparentního prostředí pro legislativu," dodala.
Poslankyně Věcí veřejných vidí v oblasti lobbingu šest problematických bodů. Vadí jí například, že při podávání pozměňovacích návrhů ve sněmovně nemusí jejich předkladatelé uvádět i dopad návrhů na rozpočet, takzvané hodnocení dopadu regulace (RIA). Změny by měly nastat i v oblasti předparlamentní tvorby zákonů, do níž mají v současné době přístup jen vybraní lobbisté, či v netransparentních exekutivních rozhodnutích.
"Je třeba také legitimizovat profesi lobbistů a ošetřit financování politických stran a jejich volebních kampaní," dodala Andrýsová.
Experti požadují, aby měli lobbisté povinnost registrovat se, zveřejnit svého zaměstnavatele, dobu a způsob uskutečnění lobbingu, téma jednání, jméno a instituci lobbovaného, odevzdávat finanční zprávu, přijmou audit kontrolního orgánu či podepsat etický kodex.
Naopak takzvané lobbované osoby by měly vést veřejný diář, zveřejňovat jména lobbistů a finanční zájmy.
O dohledovém orgánu registru lobbistů zatím není rozhodnuto. Experti odmítli, aby na registr dohlíželo ministerstvo vnitra, ve hře tak zůstává například NKÚ či úřad ombudsmana, který má u expertů největší podporu.
"Většina expertů doporučuje zavést v podmínkách České republiky povinnou zákonnou formu regulace lobbingu, která bude mít větší efekt než regulace dobrovolná," řekl ve čtvrtek Vojtěch Prokeš z Respekt institutu.
Organizátoři expertní skupiny zároveň upozornili, že se zřízením registru lobbistů souhlasí 45,3 procenta manažerů. Většina z nich je prý i pro to, aby veřejní činitelé zveřejňovali jména osob a firem, které s nimi komunikovaly.
Z průzkumu, který zpracoval Michael L. Smith ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR, také vyplývá, že 73 procent respondentů souhlasí s tím, že lobbing vede ke korupci. Zavedení registru je pak účinným opatřením proti korupci podle 77 procent dotázaných.
Podle účastníků Expertních stolů o lobbingu by mezi takzvané lobbované osoby patřili nejen poslanci, senátoři a členové vlády, ale i jejich asistenti, náměstci ministrů a vedoucí jiných ústředních orgánů státní správy. Zařazení by se mělo týkat i předsedy a inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů, předsedy Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, členů Rady Českého telekomunikačního úřadu, členů bankovní rady České národní banky, prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu, členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, vedoucích státem ovládaných obchodních společností, hejtmanů, členů rady kraje či hlavního města Prahy, ředitelů krajských úřadů a starostů měst.
|
