Stále dominující produkci průmyslových výrobků a strojů by v Česku měla vystřídat orientace na služby s vysokou přidanou hodnotou, mezi které patří vývoj moderních technologií, uvádí NERV v dokumentu. Ten se věnuje tuzemské technologické připravenosti. Experti dodávají, že stejný je i světový trend a že současná podpora těchto služeb je v České republice zatím nízká.
"Nevychováváme dostatek odborníků pro vývoj a aplikace technologií a ty, co máme, nedokážeme udržet," konstatuje NERV s tím, že v tuzemsku pracuje zhruba 230 tisíc ICT odborníků, a to většinou ve firmách do 50 zaměstnanců. "S ohledem na demografický vývoj je jistě, že ČR nebude schopna zajistit ani prostou reprodukci tohoto počtu," míní poradci vlády.
NERV doporučuje, aby Česko zřídilo Národní kosmickou agenturu (NKA), která se ve výzkumu a aplikacích kosmických technologií stane partnerem obdobných institucí, jakým je například americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Provoz NKA, která by zastřešila už existující tuzemské kosmické aktivity, by podle odhadů vyšel státní rozpočet na pět až sedm milionů korun ročně.
Motivací pro přechod firem do segmentu kosmických technologií může být podle odborníků například už schválený přesun sídla evropské agentury pro dohled nad navigačním družicovým systémem Galileo (GSA) do Prahy. Galileo vyjde Evropskou unii v přepočtu na zhruba 85 miliard korun a do pražských Holešovic se kvůli němu přestěhuje z Bruselu 50 úředníků, systém samotný má začít částečně fungovat v roce 2014.
Poradní sbor vlády ve své zprávě konstatuje, že kosmický výzkum má vysokou návratnost investic, přispívá k rozvoji malého a středního podnikání a vede k novým výrobním programům s vysokou přidanou hodnotou. Kromě toho nabízí nové pracovní příležitosti a podílí se na image českého průmyslu a vědy. Česku má v této oblasti potenciál pro společné projekty se zahraničními partnery a možnosti subdodávek pro velké evropské hráče.