29. března 2013 (MEDIAFAX) - Velký pátek je dnem, kdy si křesťané připomínají Ježíšovo ukřižování. Tento den je považovaný za jeden z nejmagičtějších v roce, podle lidové tradice se totiž otevírají skály a země vydává své poklady. O Velkém pátku se slouží zvláštní bohoslužba, při níž se čte z evangelií. Lidé si připomínají smysl Ježíšova utrpení a smrti, poklekají před křížem. Věřící se též modlí za velké bolesti celého světa.
Kristovo ukřižování připomíná i začátek bohoslužby, který je nastaven na stejnou hodinu, kdy měl vydechnout naposledy. Mše o Velkém pátku tak začíná vždy úderem třetí hodiny odpolední.
Specifika bohoslužby o Velkém pátku spočívají i ve způsobu samotného čtení evangelií, která obvykle nepředčítá kněz. Pašije většinou čtou nebo zpívají tři lidé, kteří mají rozdělené role - Kristus, vypravěč a ostatní postavy. Trojici někdy doprovází sbor, který vystupuje v roli lidu.
V minulosti se hrávaly i divadelní pašijové hry. Většina z nich realisticky přibližovala události posledních dnů Kristova života a jeho Zmrtvýchvstání, výjimkou ale nebyly ani hry, které jejich autor doplnil o šprýmy.
Výzdoba katolických kostelů je v tento den chudá - chybí květiny i svíce na oltáři. Současně jde o vůbec nejtišší den z celého roku, písně se totiž zpívají bez doprovodu varhan, slyšet není ani zvony, které se poté, co o Zeleném čtvrtku utichly, znovu rozeznívají teprve následující den.
K tomuto dni se váže řada lidových tradic. Jedna z nich velela vstát brzy ráno a rychle běžet k potoku, kde se dotyčný musel stihnout umýt ještě před rozbřeskem. Tento rituál měl být zárukou pevného zdraví po celý rok. Své vlastní zvyky mají i jednotlivé regiony.
Na Volyňsku se například chlapci potápěli a snažili se ústy vytáhnout kamínek, který hodili levačkou za hlavu. To je mělo podle pověsti ochránit před bolením zubů. V krajích s tradicí plátenické výroby se předly tzv. pašijové nitě, kterými se pak dělalo na šatech několik stehů. Ten, kdo je oblékl, měl jistotu, že se mu zlí duchové vyhnou velkým obloukem. Košile ušitá z pašijových nití měla svého majitele ochránit před úderem blesku.
Volno si tento den mohly udělat pradleny. Lidé věřili, že prádlo prané o Velkém pátku by se nenamáčelo do vody, ale do Kristovy krve. Ten, kdo si právě v tento den potřeboval něco půjčit, si nemohl vybrat nejnevhodnější dobu. Tradovalo se totiž, že věci zapůjčené o Velkém pátku by se mohly vrátit očarované. Kromě toho se nesmělo hýbat se zemí, proto se nepracovalo ani na poli či v sadu.
V řadě zemí je Velký pátek dnem volna. Patří mezi ně například Velká Británie, Irsko, Finsko, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, či Slovensko. Ve většině spolkových zemí Německa jsou navíc na Velký pátek, podobně jako v případě státního smutku, zakázány všechny sportovní akce a taneční slavnosti. V Rakousku mají nárok na volno o Velkém pátku pouze evangelíci, starokatolíci a metodisté. V Dánsku a Norsku je pak svátkem i Zelený čtvrtek.
Ilustrační foto: Kryštof Turek
|
Grand Prix se do Brna vrátí už letos v červenci
Čeští vědci a vědkyně objevují hodnotu zapomenuté městské zeleně
Spin-off Masarykovy univerzity míří na trh s diagnostikou pohlavních chorob
Florbalové mistrovství světa mužů 2028 by se mohlo konat v Brně
