www.listyjm.cz

Brno, 6. dubna 2012 (MEDIAFAX) - Tisíce lidí na jižní Moravě stráví část noci z pátku na sobotu v kostelích při modlitbách. Takzvaným velkopátečním bděním si připomenou ukřižování Ježíše Krista, řekla mluvčí brněnského biskupství Martina Jandlová.

Velikonoce jsou pro křesťany nejdůležitějším svátkem v roce, Velký pátek je pak pro věřící dnem přísného půstu. "Má být prožíván ve znamení smutku, rozjímání a ticha," řekla Jandlová. Slavnostní velikonoční bohoslužby se uskuteční již během dne. Brněnský biskup Vojtěch Cikrle bude od 15 hodin v hlavní katedrále diecéze na Petrově předsedat slavnostním velkopátečním obřadům spojeným s pašijemi podle svatého Jana.

Večer se pak katolící sejdou v řadě kostelů po celé jižní Moravě ke společným nočním modlitbám. "Adorace před křížem uspořádají například minorité v kostele svatých Janů, k velkopátečnímu bdění se sejdou lidé také v poutním kostele Narození Panny Marie na Vranově u Brna nebo ve Znojmě," řekla Jandlová. Věřící podle ní začnou rozjímat po večerních mších a v kostelích zůstanou téměř do půlnoci. Duchovní ztišení věřících dokumentuje navenek i skutečnost, že v pátek mlčí veškeré kostelní zvony.

Velikonoce jsou nejdůležitějšími křesťanskými svátky. Začínají Zeleným čtvrtkem, který připomíná poslední večeři Ježíše s apoštoly a při které ustanovil svátost kněžství a svátost Ježíšova těla a krve. Pokračuje Velkým pátkem, který je následován Bílou sobotou. Ta je připomínkou Ježíšova přebývání v hrobě a jeho sestoupení do podsvětí. Poslední je Velikonoční noc, která zvěstuje smrt a vzkříšení Ježíše Krista v jediném celku.

Velký pátek a také Popeleční středa, kterou v katolické tradici nastává po masopustu čtyřicetidenní postní doba před Velikonocemi, jsou v křesťanské tradici chápány jako přísné postní dny. Věřící by neměli jíst maso a měli by vynechat jedno ze dvou hlavních jídel dne. "Odřeknutí si dobrého jídla, pití a zábavy by nemělo být cílem, ale prostředkem pro to, aby se člověk ztišil a povzbudil k dobrým skutkům," řekla mluvčí brněnského biskupství.

V mnoha zemích světa je Velký pátek státním svátkem, ve značně ateistickém Česku se však na rozdíl od Slovenska parlament na uzákonění svátku zatím nikdy v potřebné většině neshodl.