Kvůli přechodu na tržní nájemné navrhují majitelé adresné sociální dávky místo další výstavby bytů. "Všechny sociálně potřebné je třeba ošetřit státní dávkou, která může být ze dne na den přidělena, výstavba 3000 bytů je záležitost na pět až šest let," uvedl Šimeček na příkladu. Dávky by měly být jen dočasné.
Výstavba dalších bytů podle předsedy není potřebná, jenom v Praze jich je podle Šimečka přes 10 000 neobsazených. "Vláda by měla zastavit veškeré subvence pro novou výstavbu," napadl Šimeček vládní program na podporu bydlení Panel. "Jsme přezásobeni bytovým fondem, jakékoliv další výstavby povedou ke krizi," dodal.
Současná hodnota bytového fondu obcí představuje podle OSMD 500 miliard korun. Pokud by se byty pronajímaly s dvouprocentním výnosem, "přinesly" by tak 10 miliard korun ročně. "Což je podstatně víc, než bude potřeba na financování ubytování všech v zaviněné nouzi," píší majitelé v materiálu, který dodali ministerstvu.
Péče o sociálně potřebné by měla být jenom dočasná, aby nemohli ve státních sociálních bytech bydlet bohatí lidé. "Z 57 bytů pro sociálně potřebné skutečně sociálně potřební bydleli v 27 bytech," upozornil předseda na problémy na Praze 1.
Podle výpočtů Ústavu soudního inženýrství je cena za údržbu metru čtverečného 60 korun. Za tuto cenu ale majitel podle předsedy nic nevydělá, maximálně bude schopen dům modernizovat. Ministerstvo pro místní rozvoj by měl tento fakt podle majitelů bytů zohlednit. Reálné tržně-konformní nájmy jsou podle Šimečka mezi 60 až 200 korunami za metr čtverečný.
Majitelé bytů by si také přáli rychlejší řízení sporů a uvítali by možnost výpovědi pronájmu bez udání důvodu.
OSMD v současné době čeká na rozhodnutí soudů Evropské unie, které by měly určit, zda stát způsobil újmu majitelům v případě regulovaného nájemného. V České republice byl zatím podle Karla Polaty, člena správní rady OSMD, soudně odškodněný jediný člověk, v objemu přibližně 10 tisíc korun. V ostatních případech nebyl vyřčen žádný pravomocný rozsudek, majitelé doufají v kladné výsledky i u Ústavního soudu. Odvolávají se tak na ústavní zákon, podle něhož má člověk právo svůj majetek užívat a disponovat s ním, což podle nich regulace nájemného znemožnila.