www.listyjm.cz

Brno, 9. srpna 2010 (MEDIAFAX) - Obstrukce Strany zelených neumožnila v pondělí brněnskému magistrátu podat ústavní stížnost, ve které se chtělo vedení města prostřednictvím zastupitelstva ohradit proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jež v květnu zrušil část územního plánu města Brna.

Podání ústavní stížnosti zablokovala Strana zelených, která paradoxně tvoří na brněnském magistrátu s ČSSD, KDU-ČSL a uskupením Brno 2006 koalici.

Poté, kdy v hlasování zastupitelského sboru získal primátor Roman Onderka (ČSSD), jež návrh předkládal, potřebnou dvoutřetinovou většinu pro podání stížnosti, zpochybnila své hlasování zastupitelka Jana Drápalová (SZ). Při opakovaném hlasování již koalici jeden potřebný hlas k prosazení podání ústavní stížnosti chyběl - pro se vyslovilo 27 zastupitelů, 10 se zdrželo hlasování.

Primátor Onderka ihned po hlasování zasedání zastupitelstva ukončil a svolal do kuloárů k jednání klub zastupitelů ČSSD.

Brněnští zastupitelé se sešli k mimořádnému zasedání kvůli podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který v květnu svým rozhodnutím zrušil část městského územního plánu, týkající se plochy a trasy rychlostní silnice R43.

"Budeme rozhodovat o podání takzvané komunální ústavní stížnosti. V ní není podstatou samotná trasa silnice R43, ale skutečnost, zda má Nejvyšší správní soud právo rušit a měnit územní dokumentace samosprávných měst a sídelních celků," vysvětloval přitom před hlasováním zastupitelům právní zástupce magistrátu Radek Ondruš.

Brněnskému magistrátu podle něj vadí hlavně retroaktivita v rozhodnutí NSS. "Nejvyšší správní soud zrušil část několik desetiletí starého územního plánu města Brna z ryze formálních důvodů. Pak by to znamenalo, že může ze stejně formálních pohnutek revokovat jakékoliv rozhodnutí samospráv například ze sedmdesátých či šedesátých let," dodal Ondruš.

"Obec nemůže ve svém územním plánu vymezit plochu nadmístního významu, která není vymezena v územním plánu velkého územního celku," vysvětlil verdikt předseda senátu Nejvyššího správního soudu Radan Malík.

Absence vymezení trasy rychlostní silnice R43 v závazné části textové části Územního plánu velkého územního celku Brněnské sídelní regionální aglomerace podle verdiktu NSS totiž způsobila nezákonnost Územního plánu Brna v části týkající se vymezení ploch a trasy rychlostní silnice R43 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami.

Květnové rozhodnutí NSS totiž ve svém důsledku znamená, že uvažovaná výstavba rychlostní silnice R 43, která má vést z Brna do Svitav a Hradce Králové přes brněnskou čtvrť Bystrc, se dále odsouvá. Takzvaná "bystrcká" varianta trasování silnice však je zároveň i terčem dlouhodobé kritiky ekologů i části obyvatel sídliště.

Politické špičky jižní Moravy naopak stavbu rychlostní silnice považují za jednu ze zásadních dopravních priorit kraje. Současná stará silnice I/43 totiž nevyhovuje ani kapacitou a je kvůli častým vážným dopravním nehodám známá jako silnice smrti. Navzdory skutečnosti, že silnice I/43 doslova dusí obyvatele řady vesnic mezi Brnem a Svitavami, nedokázaly se zatím úřady, ekologové a politické reprezentace dohodnout na kompromisní variantě jejího vedení.

"Nemůžeme využít, bohužel, všechny zákonné požadavky k tomu, abychom spravovali město jako dobří hospodáři," řekl po neúspěchu v hlasování primátor Onderka a tím, že zmaření ústavní stížnosti v konečném důsledku povede k dalšímu zdržení v projednávání územního plánu.

"Snahu podat stížnost k Ústavnímu soudu chápame jako pokus o politické ohýbání zákonů a nerespektování rozhodnutí nezávislého soudu," vysvětlil obstrukci zelených náměstek primátora Martin Ander (SZ).

Opoziční ODS okamžitě kritizovala vedení magistrátu za to, že zasedání zastupitelstva svolalo na poslední možnou chvíli - v den, kdy vypršela šedesátidenní lhůta pro podání odvolání proti rozhodnutí NSS. "Neschopnost vypracovat návrh ústavní stížnosti dříve je jen dalším dokladem dlouho trvajících sporů v koalici ČSSD, Strany zelených, KDU-ČSL a Brno 2006," řekl stínový kandidát ODS na post primátora Robert Kotzian.

Neschopnost vedení města Brna zaujímat ke klíčovým rozvojovým projektům jednotný postoj podle něj město dlouhodobě poškozuje. Květnový rozsudek Nejvyššího správního soudu zároveň bohunický starosta Kotzian označil za pokračování zelených obstrukcí vůči rozvojovým projektům města Brna.