"Rozpočet jsme sestavovali v období hospodářské krize. Přijali jsme proto opatření, abychom eliminovali dopad nižších daňových výnosů," řekl hejtman.
Daňové výnosy kryjí podle Haška 5,1 miliardy korun. Chybějící necelou miliardu musí kraj pokrýt čerpáním vlastních rezerv a investičními úvěrovými prostředky od Evropské investiční banky (EIB).
Rozpočtovou prioritou kraje jsou podle Haška zajištění výkonu všech veřejných služeb a organizací zřizovaných krajem. Hned poté se hejtmanství bude starat o zajištění dotací z EU a EIB a financování či dotování dalších organizací, které kraj přímo nezřizuje.
Největší díl krajského rozpočtu, 2,3 miliardy korun, spolkne doprava. Více než miliardu korun dá hejtmanství do školství, třetí největší rozpočtovou kapitolou je zdravotnictví, kam příští rok přiteče z kraje 678 milionů korun.
Hašek označil rozpočet za prorůstový. Ze svých peněz a z financí z evropských investičních fondů bude totiž kraj navzdory hospodářské krizi investovat 3,3 miliardy korun. Největší díl těchto peněz, 419 milionů korun, spolknou příští rok dopravní stavby, opravy silnic a mostů a protihluková opatření. Více než 330 milionů korun pak dá kraj do oprav vesměs brněnských středních škol. Krajské zdravotnictví bude moci počítat s investicemi vyššími než čtvrt miliardy korun – rozdělí si je zejména nemocnice v Kyjově na Hodonínsku, Znojmě a Vyškově, které hejtmanství postupně modernizuje. Peníze v rozpočtu zbyly i na výstavbu nového sídla krajské záchranky v Brně-Bohunicích.
Krajskou bilanci musí ještě schválit prosincové zasedání zastupitelstva. Vzhledem k přesvědčivé většině, kterou koaliční ČSSD a KDU-ČSL disponují, půjde jen o formální potvrzení klíčového hospodářského dokumentu kraje. "Na rozpočtových prioritách jsme se dohodli i s opozičními stranami," konstatoval Hašek.