"Ve školách by se neměly zamknout dveře po skončení poslední hodiny. Infrastruktura by měla sloužit i k volnočasovým aktivitám, kde by se dalo využít grantového systému organizovaných celoročních aktivit dětí ve volném čase," řekl Kasala. Rozšířené odpolední vzdělávání či sportovní aktivity podle něj mohou zajistit peníze navíc. Těch se totiž v regionálním školském systému podle ODS kvůli špatně nastaveným pravidlům přerozdělování nedostává.
V současné době je nastaven model financování vzdělávání tak, státem určený normativ na žáka posílá ministerstvo školství krajskému úřadu, a ten peníze přerozděluje podle vlastních pravidel. ODS upozornila, že normativy se ale v různých krajích mnohdy liší. Zároveň jsou normativy dokonce odlišné i ve stejném kraji v různých školách se stejným typem vzdělávání.
"Rozdíly v nákladech na vzdělávání v totožném oboru jsou v mezikrajském srovnání v některých případech až sedmdesát procent. To je šílené," doplnil poslanec Walter Bartoš, dlouholetý parlamentní odborník ODS na školskou politiku. Podle ODS tak státu utíkají neuvěřitelné peníze.
Dalším zásadním problémem ve školství je podle jihomoravské ODS financování žáků se speciálními potřebami. Nyní funguje tak, že na rozdíl od krajských normativů školy dostávají na žáky se stejnými potřebami rozdílné částky. Z hlediska rovných šancí ke vzdělání je toto přerozdělování podle ODS nespravedlivé. "Budeme prosazovat rovnost podpory z peněz daňových poplatníků. Ve všech krajích by měly peníze jít přímo na standardní vzdělávání a částka by měla být stejná," prohlásil Kasala.
V roce 2011 se v Jihomoravském kraji uskutečnila optimalizace středního školství. Současné vedení kraje podle ODS provedlo optimalizaci podle špatných kritérií, protože "sloučilo školy, které mají téměř plné kapacity, a po kterých je poptávka". Na tyto školy to bude mít podle politiků ODS velmi negativní dopad.