www.listyjm.cz

Problémy břeclavského okresu se zabývali členové Rady Jihomoravského kraje na  výjezdním zasedání, které proběhlo dne 7. května v Mikulově. Za nejvážnější problém, brzdící rozvoj regionu, označil hejtman Michal Hašek váznoucí výstavbu rychlostní silnice R 52, která má navázat na rakouskou dálnici z Vídně do Drasenhofenu a spojit státní hranici s Pohořelicemi, kde dnes R 52 z Brna končí.
„Na rakouské straně pokračují velmi intenzívně stavební práce v souladu s mezivládní dohodou, která zakotvila Mikulov-Drasenhofen jako místo přechodu státní hranice. My jsme se zabývali důsledky možné situace, že Rakousko splní svoji část dohody a v roce 2013 přivede čtyřpruhový dálniční tah do Drasenhofenu,“ řekl hejtman a zdůraznil, že takovou situaci nelze připustit.

„Jsme přesvědčeni, že klíč k řešení situace teď drží Ministerstvo životního prostředí. Kraj dělal v minulosti a také nyní dělá vše pro to, aby stavba byla zahájena co nejdřív. Výstavba této komunikace má plnou podporu všech politických sil v krajském zastupitelstvu. Ale o realizaci se nerozhoduje v Brně. Proto budu chtít co nejdříve jednat s novým premiérem, ministrem dopravy a ministrem životního prostředí na téma odblokování významných infrastrukturních staveb v Jihomoravském kraji. Je to moje osobní priorita,“ řekl Hašek.


Podle hejtmanovy náměstkyně Anny Procházkové bude v Rakousku úsek z Vídně do Schricku uveden do provozu letos na podzim a podle rakouské strany bude zbývající část po Drasenhofen dokončena v roce 2013. „Můžeme jen doufat, že do konce roku dostane Ředitelství silnic a dálnic územní rozhodnutí, aby mohlo začít s výkupy pozemků a přípravou projektové dokumentace alespoň pro úseky Pohořelice-Ivaň a Perná-státní hranice.“ Budování středního úseku přes novomlýnská jezera bude největším problémem kvůli požadavkům ekologických aktivit. Ty podle Procházkové žádají například vybudování tří plovoucích ostrůvků v jezerech pro vodní ptactvo, výjimku pro tento úsek, udělenou Správou CHKO Pálava napadly odvoláními a řešení u Nejvyššího správního soudu a dalších soudních institucí je v nedohlednu. Podle radního Milana Venclíka by mohlo být územní rozhodnutí vypracováno během prázdnin, do konce roku pak vypsáno výběrové řízení a pokud by se našly tři miliardy ve státním rozpočtu, mohla by stavba v dubnu začít. „Pokud se iniciativy opět odvolají a územní rozhodnutí vydáno nebude, silnice nebude ani v následujících letech do roku 2020 postavena,“ varoval Venclík. Vyjádřil však naději, že se do roku 2013 začne stavět alespoň první nebo třetí etapa sporného dvacetikilometrového úseku rychlostní komunikace.