www.listyjm.cz

Nedávné setkání ministrů zahraničních věcí Rakouska a České republiky v Mikulově, na jehož okraji padla i zmínka o rychlostním spojení Vídně a Brna, jehož rakouská část v roce 2013 dojde až do Drasenhofenu, znovu oživilo diskuse o výstavbě silnice R 52. V této souvislosti jsme položili několik otázek první náměstkyni hejtmana Jihomoravského kraje Anně Procházkové.

·    Je pravda, že politici mají osobní zájem na stavbě vídeňské dálnice, protože očekávají zhodnocení vlastních pozemků v okolí budoucí dálnice?
To nejjednodušší je něco naznačovat a tvářit se tajemně. Ono už nějaké to podezření na někom ulpí. Realitu si naštěstí může ověřit každý sám - katastr nemovitostí je veřejně přístupný. Na druhé straně je otázka, do jaké míry je zájem většiny povinen ustoupit zájmu několika profesionálních stěžovatelů a sudičů, kteří si především přejí co nejdelší projednávání bez výsledku. Právě tam vidím ony zmíněné osobní zájmy.
·    Odpůrci vídeňské rychlostní silnice tvrdí, že jejich cílem je pouze dosažení spravedlnosti a právně čistého řešení. Myslíte, že je to pravda?
Právní řád a formální proces schvalování je složitou záležitostí u malého rodinného domku, natož u významné stavby, která se připravuje desítky let. Pokud budete mít dost peněz a energie, můžete tento proces efektivně prodlužovat a zpochybňovat klidně další roky. Proti každému rozhodnutí úřadu lze podat odvolání. Pak následuje složité řízení u příslušných ministerstev, soudů až po Evropský soudní dvůr. Mezitím lze oslovit ombudsmana, Nejvyšší kontrolní úřad, donekonečna požadovat další a další formální úkony. Je to součást demokratického rozhodování, při němž malá dobře organizovaná skupina může ochromit vůli většiny.

·    Říká se, že přípravu stavby provázejí nestandardní přístupy. Je to pravda?
Nestandardní je především zcela enormní tlak určitých občanských sdružení a odpůrců na prodloužení přípravy stavby. Profesionálové, kteří se tím dlouhodobě zabývají, využívají financování z Islandu, Lichtenštejnska a Norska (1). Obávám se, že už přestává jít o podstatu, ale o profesní prestiž odpůrců, kteří jako by říkali „podívejte se co všechno dokážeme.“ Proto musí být příprava vídeňské dálnice také obzvlášť pečlivá. Tam, kde za normálních okolností stačí jedno projednání a schválení, nastupuje kolotoč odvolání a soudů. Ne náhodou se extrémní tlak těchto zájmových skupin stal předmětem zájmu Bezpečnostní informační služby (2). Bohužel kvůli jejich postupu může totiž ČR přijít o peníze z EU a vůči Rakousku může vypadat jako nedůvěryhodný partner.

·    Je pravda, že existuje reálná možnost postavit vídeňskou dálnici přes Břeclav místo přes Mikulov?
Je to varianta naprosto nereálná. Dokazují to odborné posudky i studie. Z technického hlediska by spojení Brna s Vídní kolem Břeclavi muselo vést na visuté estakádě dlouhé jeden až dva kilometry, navíc v záplavovém území, zásah do přírodních biotopů by byl pravděpodobně ohromný. Velkou otázkou samozřejmě zůstává její využití. Taková varianta by byla zbytečně delší, ale hlavně, tato silnice by ani neměla odpovídající napojení, protože Rakušané plánují dostavět svoji část vídeňské dálnice k Mikulovu.

·    Potřebujeme vůbec dálniční spojení s Vídní? Odpůrci stavby říkají, že ne…
To je asi nejzásadnější otázka, ale měla by spíš znít: Chceme moderní kapacitní spojení do Vídně? Chceme, aby na Jižní Moravu jezdili turisté a utráceli zde peníze? Chtějí občané Mikulova dál tranzitní dopravu městem, nebo chtějí obchvat? Chceme jezdit do Vídně na letiště, na nákupy, do Chorvatska a Itálie? Chceme, aby se Jižní Morava rozvíjela? Já tvrdím a od svých voličů slyším ano. A všichni Břeclaváci chtějí obchvat Břeclavi v parametrech dvoupruhového uspořádání, na který je dokonce již vydáno pravomocné územní rozhodnutí.

Poznámky
(1) ...Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
http://www.eps.cz/cz2063567tz/tiskove-zpravy/

(2)... Služba se také zajímala o přípravu realizace některých významných projektů dopravní infrastruktury (např. komunikace R52) a o situaci v Českých drahách a obecně na železnici. Jednalo se o případy, v nichž se zájmové skupiny snažily účelově ovlivnit rozhodování organizací podřízených ministerstvu dopravy (MD), a to i za pomoci různých nátlakových metod.
http://www.bis.cz/n/2009-08-31-vyrocni-zprava-2008.html