www.listyjm.cz

(Brno, 7. května 2010, aktualizujeme) Když nebude dálniční spojení Brna a Vídně hotové v roce 2010, půjdu do Vídně pěšky, prohlásil v roce 2008 před volbami tehdejší brněnský volební lídr ODS Milan Venclík. Zatím to vypadá, že se Venclík, taktéž bývalý zmocněnec pro výstavbu silnic R43 a R52 projde pěšky a statisíce řidičů a příznivců rychlého spojení mezi jihomoravskou a rakouskou metropolí se v blízké době dálnice nedočkají. Pojďme se však podívat na to, jaká je historie celé stavby, jaké problémy ji provázejí a proč zatímco česká strana váhá a na našem území se ani nezačalo stavět, v Rakousku pokračuje výstavba jednoho úseku za druhým.

První základy nové moderní čtyřproudové silnice spojující Brno s Vídní byly položeny již v 80. letech 20. století vybudováním úseku jižní brněnské výpadovky. Ta byla vedena přímo po trase silnice první třídy I/52 se středovým dělícím pásem, avšak bez charakteristik rychlostní cesty. Dodnes je zde povolena pouze rychlost 80 km/h a úsek nedisponuje žádnou mimoúrovňovou křižovatkou. Už v této době se ale v plánech projektantů objevil název „R52“. Vládní rozhodnutí z roku 1987 takto označovalo novou rychlostní silnici, která měla být vybudována směrem na jih od Brna.

První část této silnice byla definitivně dokončena v roce 1996. Tvoří ji tři a půl kilometru dlouhý úsek z Modřic do Rajhradu a šestnáctikilometrový úsek Rajhrad – Pohořelice. Zde prozatím R52 končí a volně na ni navazuje jednoproudová silnice I/52.  Plány dostavět R52 až k hranicím s Rakouskem se objevily v 90. letech. Z jednání s rakouskou stranou vyplynulo, že jediným možným spojením plánované rakouské dálnice A5 a české rychlostní silnice R52 je tehdejší hraniční přechod Mikulov/Drasenhofen. Tento plán byl rakouskou stranou v roce 1999 schválen a zakotven v zákoně. Od této doby Rakousko počítá s jediným možným trasováním A5 i R52: ta má přibližně kopírovat stávající stopu silnice I/52, před Mikulovem se stočit na západ a vytvořit obchvat města. Varianta Pohořelice – Ivaň – Perná – Mikulov vyjde nakonec jako nejsmysluplnější a nejohleduplnější i ze všech vyhledávacích a srovnávacích studií. Je vydáno souhlasné stanovisko EIA, silnice je zanesena do územního plánu velkého územního celku Břeclavsko, 10. června 2008 vláda svým usnesením potvrzuje vedení R52 ve směru na Mikulov a v pátek 23. ledna 2009 je podepsána česko-rakouská mezivládní dohoda o propojení dálnice A5 a rychlostní silnice R52 na místě bývalého hraničního přechodu Mikulov/Drasenhofen.

V současné době je rychlostní silnice R52 zařazena mezi strategické priority dopravní infrastruktury. Nachází se ve fázi projektové přípravy před vydáním územního rozhodnutí.  Na dobudovanou část z Pohořelic do Rajhradu plynule navážou tři nové úseky: z Pohořelic do Ivaně, z Ivaně do Perné a z Perné k státním hranicím s Rakouskem. Silnice na své trase překonává Novomlýnské nádrže, má celkovou délku 23,1 kilometru a nachází se na ní čtyři mimoúrovňové křižovatky a jedno Středisko správy a údržby rychlostní silnice.

R52 a region jižní Moravy

Rychlostní silnice R52 patří k nejdůležitějším projektům pro Mikulov i celý Jihomoravský kraj. Spojí město Brno s Vídní a umožní pohodlnou, rychlou a bezpečnou dopravu mezi Rakouskem a Moravou. Význam, který toto spojení bude mít, je nesmírný: ten základní je ale v zkvalitnění dopravní infrastruktury v regionu. Kdyby se silnice nepostavila, utrpěl by zejména Mikulov. Rakouská dálnice A5 bude totiž dovedena na česko-rakouské hranice už v roce 2013. Pokud by nebyla vybudována R52, čtyřproudá dálnice bude směřovat přímo do centra.

Stávající dopravní spojení Brna a Vídně dvouproudovou silnicí první třídy I/52 se postupně stává nevyhovujícím. Výstavba každé silnice reaguje na měnící se požadavky na dopravu a rychlostní komunikace R52 není výjimkou. Vzhledem k nárůstu dopravy mezi oběma městy by silnice I/52 nesplňovala nároky na plynulost a bezpečnost dopravy. Přetížená dvouproudová silnice by pak neúměrným způsobem zatěžovala životní prostředí, mohlo by dojít ke zvýšení nehodovosti, silnice by navíc neumožňovala další rozvoj regionu. Výstavbou R52 se těmto problémům předchází.

Rychlostní silnice R52 povede regionem Mikulovska a Pohořelicka. Tato oblast je nejteplejší částí České republiky. Přírodní krásy, nádherná zákoutí Novomlýnských nádrží, Pavlovských vrchů nebo Pálavy spolu s jedinečnými historickými památkami a vinařskou tradicí obcí a měst činí z celého regionu neopakovatelnou příležitost pro rekreaci a odpočinek. Podpora cestovního ruchu se stává klíčem k tomu, jak zužitkovat bohatý potenciál oblasti ve prospěch všech místních lidí. Projekt rychlostní silnice R52 je jedním z výsledků snahy o hospodářský rozkvět obcí na jižní Moravě. Dobré spojení regionu s Brnem a Vídní, tedy domácími a zahraničními návštěvníky, totiž znamená příležitost, jak potenciál kraje opravdu naplno využít.

Jedním z důsledků výstavby rychlostní silnice R52 bude zároveň zvýšení přitažlivosti jižní Moravy pro investory. Zlepšení možnosti dopravy bude navíc znamenat i příležitost pro místní podnikatele a firmy z okolí. R52 totiž umožní, aby se jejich zboží dostalo ke zcela novým zákazníkům. Výrobky z regionu se dostanou do vzdálenějších částí České republiky, Rakouska a dalších zemí.

Konkrétní důkazy významu silnice pro region můžeme najít například v Pasohlávkách, které se stávají rychle se rozvíjející lázeňskou a rekreační oblastí. Nový projekt akvaparku sem dovede tisíce nových turistů, kteří ale budou vyžadovat kvalitní dopravní spojení. Pro obyvatele Brna to má rovněž smysl: silnice jim přiblíží možnost rekrace, které je v samotném městě nedostatek. Po rychlostní silnici R52 se třeba do Pasohlávek dostanou za několik desítek minut.
Výstavba rychlostní silnice R52 má dlouhodobě velkou podporu Jihomoravského kraje, hejtmana, krajských radních nebo primátora města Brna. Záměr vybudovat kvalitní dopravní spojení Brna a Vídně ve směru na Mikulov je součástí všech platných plánů územního rozvoje Jihomoravského kraje, záměru jsou nakloněna i zastupitelstva většiny měst a obcí. R52 se tedy z pohledu místních a krajských zastupitelů jeví jako priorita č. 1 pro rozvoj jižní Moravy. Lokální význam výstavby rychlostní silnice R52 je hlavní důvod, proč se o ní již teď mluví jako o cestě pro region.

Životní prostředí v okolí budoucí R52

Životní prostředí a rychlostní silnice R52 je možná nejcitlivější téma, které s výstavbou této silnice souvisí. Někteří ekologičtí aktivisté napadají projekt pro jeho údajnou neohleduplnost k přírodě: silnice totiž překonává vodní dílo Nové Mlýny a částečně prochází i chráněnou krajinnou oblastí Pálava. Snaha volit zásadně ta řešení, která by co možná nejméně ovlivnila přírodu v okolí stavby, byla přitom od počátku v jednání projektantů přítomna.

Z hlediska ochrany přírody a krajiny je přitom důležité připomenout už samotné vedení R52. Trasa ve směru na Mikulov vyšla jako nejvhodnější ze všech zvažovaných variant. A to jak ve vyhledávací studii, tak i v analýze dopadu na životní prostředí (tzv. EIA). Jako nejšetrnější ji označila i studie, která pro spojení Brna a Vídně porovnávala R52 a využití dálnice D2 do Břeclavi. Rychlostní silnice R52 sice prochází velmi cenným územím, ale celý projekt mimořádně citlivě zohledňuje všechny aspekty ochrany přírody a krajiny.

Díky využití stávajícího dopravního koridoru nedojde k záběru nové volné krajiny, tudíž ani masivních zásahů do lesních porostů. V místech, kde bylo možné přece jen předpokládat střet rychlostní silnice R52 se zalesněnými územími, bylo vedení silnice citlivěji začleněno do krajiny – jako v případě lesů Horního luhu a při okraji vodních nádrží Nové Mlýny. Důležité je srovnání s tzv. břeclavskou variantou prosazovanou některými ekologickými organizacemi: schválená varianta vedení rychlostní silnice R52 počítá s cca 5krát nižším záborem lesní půdy. Ke kácení porostů tedy v převážné míře dojde jenom v souvislosti s rozšířením současné silnice první třídy na čtyřproudovou komunikaci. Náhradní výsadba za takto vykácené dřeviny je samozřejmostí. 

Jmenovat lze také celou řadu dalších opatření pro minimalizaci střetů silnice se vzácnými přírodními prvky. Například vedení rychlostní silnice Horní nádrží Nových Mlýnů mimo ptačí oblast a přírodní rezervaci Věstonická nádrž nebo dostatečně dimenzované mostní objekty pro zajištění migrace v rámci nadregionálního biokoridoru. Do výsadeb zeleně a vegetačních úprav v okolí rychlostní silnice budou použity pouze druhy typické pro danou lokalitu. Trasování rychlostní silnice respektuje stávající biokoridory, na různých místech je navrženo oplocení stavby, vybudování naváděcích křídel u podchodů nebo instalace soustav kamenů jako úkrytů pro drobné živočichy. Záchytné vodní nádrže budou koncipovány jako biotopy pro obojživelníky a budou zde provedeny i potřebné vegetační úpravy. Projekt je doplněn dalšími opatřeními směřujícími ke zmírnění narušení přírody a krajiny. Plánuje se vybudování protihlukových stěn, retenčních nádrží, náhradních mokřadů i stěn na ochranu netopýrů.

Projektanti mysleli také na Pálavskou krajinu a chráněnou krajinnou oblast Pálava. Na většině trasy je silnice vedena na hranici chráněné krajinné oblasti, a tedy nedojde k jejímu přímému ovlivnění. Pouze na posledním úseku, za městem Mikulov, silnice prochází územím, které je součástí chráněné krajinné oblasti – jedná se však o zemědělskou půdu a narušení vzácných přírodních prvků je vždy řešeno kompenzačními opatřeními a po dohodě s ochranáři.

Ve skutečnosti nedojde po vybudování rychlostní silnice R52 ani k sevření Pálavské krajiny mezi dvě dálniční tělesa (R52 a D2), jak říkají některé mimovládní organizace. Situace se v porovnání se současným stavem nezhorší, je totiž třeba si uvědomit, že v místech budoucí rychlostní silnice R52 již teď existuje silnice I. třídy. Moderní řešení výstavby této komunikace naopak umožní, aby byla značná část silnice zapuštěna do terénu, díky čemu bude nová R52 narušovat průhled krajinou méně než stávající silnice.

Mikulovská nebo Břeclavská varianta?

V souvislosti s rychlostní silnicí R52 se mnohokrát diskutovalo o jejím trasování. Některé ekologické organizace přitom tvrdily, že nebyly srovnávány žádné jiné varianty dálničního spojení Brna a Vídně. Opak je pravdou. Vyhledávací studie z roku 2001 zkoumala 5 různých tras R52, při posuzování vlivu na životní prostředí (tzv. EIA) byly brány v úvahu tři možnosti, kudy silnici vést. Od samého počátku se vedení rychlostní silnice R52 ve směru na Mikulov jevilo jako nejvhodnější – a to i pro rakouskou stranu. S tímto závěrem přišla také komparativní studie z roku 2008, která srovnávala tzv. mikulovskou a břeclavskou variantu. Břeclavská varianta počítá s prodloužením rychlostní silnice R55 (proto se označuje i jako „varianta R55“) k rakouským hranicím.

Srovnávací studie vypracovaná firmou DHV v roce 2008 jednoznačně doporučila jako řešení dopravního spojení Brna a Vídně realizaci rychlostní silnice R52 vedoucí ve směru na Mikulov. Rychlostní silnice R52 z dopravně inženýrského hlediska lépe plní dopravní funkci, má menší negativní dopady na životní prostředí, je ekonomicky příznivější a vyžaduje menší investiční náklady. Její realizace je o 1-3 mld. korun levnější. Zkoumala přitom dopad obou silnic na životní prostředí, jejich dopravní význam i zasažení hlukem.

Podle studie bude životní prostředí nejméně dotčeno realizací mikulovské trasy R52. Uvedená skutečnost je dána zejména značně rozdílným záborem lesní půdy. U rychlostní silnice R52 je zábor lesní půdy cca 5krát nižší než u silnice R55. Rozdílnost záboru je způsobena délkou průchodu tras přes lesní pozemky – trasa R52 prochází lesem v délce cca 1,3 km, zatímco různé možnosti výstavby silnice R55 prochází lesem v délce 3,7 až 4,7 km. Podobný výsledek vzešel i ze srovnání vlivu na ložiska nerostných surovin nebo objemu zemních prací při samotné stavbě. Například: zatímco kubatura výkopů je u všech variant víceméně srovnatelná, kubatura násypů je u varianty R55 jeden až dvakrát vyšší než u silnice R52.

Při analýze dopravního významu byly srovnávány intenzity dopravy u osobní a nákladní dopravy. Jízda osobním automobilem po silnici R55 je proti jízdě po R52 (resp. I/52) delší přibližně o 10 km. Časová úspora při dodržování maximálních povolených rychlostí by byla při variantě R55 asi 10 minut, ale s téměř o polovinu vyšší celkovou spotřebou pohonných hmot, což při dnešních cenách představuje navýšení cestovních nákladů asi o 80 Kč. Z hlediska nákladní dopravy se břeclavská varianta jeví problematicky – znamenala by totiž časovou ztrátu. Lze tedy předpokládat, že na trasu varianty R55 by přešlo zanedbatelné množství nákladní dopravy.

Hluková studie dopadla také lépe pro R52. Dle teoretických výpočtů se varianta rychlostní silnice R52 ve směru na Mikulov vyznačuje nejnižším počtem obyvatel zasažených nadlimitní hladinou hluku z dopravy, přičemž většina zasažených míst se nachází na území města Brna. Ve variantě R55 se většina zasažených míst nachází na území města Hustopeče. Obě nejvíce zasažená města (Brno a Hustopeče) se nacházejí v místech stávajících úseků dálnic. Z uvedeného srovnání všech variant vyplývá, že varianta R52 ve směru na Mikulov zasahuje nadlimitní hladinou hluku z dopravy přibližně poloviční počet obyvatel, než je tomu u varianty R55. Z tohoto pohledu je tedy varianta, která počítá s výstavbou rychlostní silnice R52, výhodnější.

Podle komparativní studie je ve srovnání s břeclavskou variantou rychlostní silnice R52 v souladu s platnou územně plánovací dokumentací, umožňuje okamžitou realizaci, tedy vybudování kvalitního spojení Brna a Vídně v kratší době, je projednána a doporučována i ze strany rakouských partnerů. Navíc využije stávající dopravní koridor, nebude budována ve zcela nové volné krajině a je odhadem o 1-3 mld. korun levnější.