Haškovi zejména vadí, že současná vládní superkoncepce dopravy vyřadila z priorit železniční uzel v Brně - do roku 2025 by se proto s obřím projektem nemělo stát vůbec nic. "Už jen z tohoto důvodu je pro vedení Jihomoravského kraje superkoncepce v části týkající se železniční dopravy nepřijatelná," konstatoval hejtman.
Hašek se zmínil i o pomalém postupu českého státu v souvislosti se stavbou dálnice mezi Brnem a Vídní. "Vítám, že je jako dílčí záležitost ve vztahu k silničnímu napojení na Vídeň v superkoncepci vláda naznačila první etapu výstavby silnice R 52 a to je obchvat města Mikulova a jeho pokračování směrem k Novomlýnským nádržím. Byl bych ovšem rád, kdyby v ní zahrnula i další etapy mnohem rychleji, protože rakouská strana mezivládní dohodu splní a bude mezi lety 2013 – 2014 na státní hranici s Českou republikou," dodal.
Jižní Moravě podle expertů chybí též celá páteřní silniční osa sever – jih. "Jihomoravský kraj jednoznačně preferuje takzvanou německou trasu dálnice. Byli bychom rádi, aby se v té části, kde nedochází k žádným pochybnostem a nevede se diskuse o variantním uspořádání – tedy v severní části kraje – mohlo začít se stavbou," řekl Hašek.
Připomněl, že v některých úsecích již úřady vydaly stanoviska EIA, která mají platnost pět let. "Byl bych velmi nerad, aby po pěti letech tato povolení propadla a ekologické aktivity na dalších deset let zbrzdily činnost veřejné správy, protože budou požadovat dodatečné alternativní prověření dalších a dalších tras," řekl Hašek.
Neuralgickým bodem dopravy v regionu je podle expertů i silnice R43 mezi Brnem a Svitavami, která má spojit jih Moravy s východními Čechami. "Musí se stát všeobecnou prioritou," zdůraznil hejtman. Hašek zároveň připomněl, že ve vládním dokumentu chybí i dálniční propojení jižní Moravy se Zlínskem prostřednictvím silnice R55 a neřeší se ani problematika silničního spojení mezi Brnem a Znojmem.
"Nechceme být pouhými kritiky, musíme být partnery. Při všech těch výtkách budeme s ministerstvem dopravy spolupracovat a snažit se najít na stavby silnic a dálnic peníze," řekl Hašek. Dodal, že je zapotřebí hledat také alternativní možnosti jako jsou třeba PPP projekty. "Chápeme, že tady musí být nějaká dopravní strategie, ale pokud má spočívat v tom, že se až do roku 2025 žádné strategické stavby v České republice nepostaví, tak je to špatná zpráva nejenom pro občany. Znamená to, že ta území nebudou dopravně obsloužena, že zde nebude fungovat kvalitní dopravní infrastruktura, a znamená to, že sama česká vláda podřezává českou ekonomiku," uzavřel Hašek.
Spolu s hejtmanem v Brně debatovali o dopravních prioritách kraje odborníci z ministerstva dopravy, Českých drah, Ředitelství silnic a dálnic, města Brna, městských částí, dalších měst a také podnikatelská veřejnost.
"Vážím si toho, že tady vzniká jakýsi koncepční dokument v oblasti dopravní infrastruktury České republiky, ale to je snad jediná pochvala, kterou mohu vyjádřit směrem k takzvané superkoncepci. Jsem přesvědčen, že ministerstvo dopravy mělo už při vzniku dokumentu mnohem více komunikovat s jednotlivými regiony a mělo by jednat tak, aby jejich oprávněné požadavky, které se prolínají i vyšší územně-plánovací dokumentací a jednotlivými strategickými dokumenty krajů, byly brány jako vážné priority," konstatoval hejtman.