ČSSD svou převahu hlasů v Senátu využila k tomu, aby se postavila vládě v otázce daně z finančních transakcí. Podařilo se jí prosadit evropskou směrnici, která počítá s jejím zavedením.
Sociální demokraté jsou přesvědčeni, že je zavedení daně v českém národním zájmu. Navíc banky mají podle nich přispívat na náklady spojené s krizí. Vláda i koaliční zákonodárci se však obávají následného zvýšení bankovních poplatků a přesunutí finančních služeb mimo Evropu.
Směrnici přijalo deset zemí EU. Sjednocení daňového systému, kterým zastánci směrnice argumentují, se však pravděpodobně neuskuteční. Celá řada členských států unie už směrnici odmítla. Nejvíce tlačí na zavedení celoevropské daně Francie a Německo, které tak chtějí pomoci státním pokladnám trpícím dluhovou krizí eurozóny.
Výrazně proti dani, která má unii přinést ročně až 60 miliard eur, je však Velká Británie a Švédsko. Tyto země se obávají, že by daň z finančních transakcí mohla poškodit jejich finanční sektory.
Britský premiér David Cameron dokonce označil snahu zdanit finanční transakce za "šílenství". Poukázal přitom na vlastní originální analýzu Evropské komise, která připustila negativní vliv daně na ekonomiku unie. "Daň z finančních transakcí by mohla snížit HDP Evropské unie o 200 miliard eur, stála by téměř 500 tisíc pracovních míst, 90 procent trhu by se přesunulo mimo EU," upozornil již dříve britský premiér.
Právě Británie, jako významný světový finanční uzel, patrně pro návrh nezvedne ruku za žádných okolností. Odborníci upozorňují, že by tak mohla poškodit vlastní ekonomické zájmy. Podle ekonomů by navíc nestačilo, aby daň zavedla pouze EU, ale musely by k ní přistoupit země G20, což se jeví jako nereálné. Evropské banky by tak své finanční služby mohly přemístit například do Švýcarska, které stojí mimo unii.
|
Novinky brněnských vinoték – květen 2025
Grand Prix se do Brna vrátí už letos v červenci
Čeští vědci a vědkyně objevují hodnotu zapomenuté městské zeleně
Spin-off Masarykovy univerzity míří na trh s diagnostikou pohlavních chorob
