„Výsledek negativně ovlivnily zejména úspory ve veřejném sektoru. V této oblasti klesají reálné mzdy již čtyři kvartály v řadě. Zjednodušeně by se dalo říci, že se státní zaměstnanci stali jednou z prvních obětí fiskální konsolidace,“ uvedl David Marek, hlavní ekonom společnosti Patria Finance s tím, že nejvýrazněji v 1. čtvrtletí klesly reálně mzdy učitelům (-7,9 %).
Podle něj se navíc ukazuje, že firmy zůstávají opatrné ve své mzdové politice a snaží se držet náklady pod pokličkou. „Nezaměstnanost sice klesá, stále je však natolik vysoká, že nedává prostor k tlaku na růst mezd. Jak mzdová, tak cenová inflace kvůli tomu zůstávají nízké. Vývoj zaměstnanosti a mezd limitují růst spotřebních výdajů domácností, a tedy i příspěvek této části ekonomiky k růstu HDP. Absence poptávkových inflačních tlaků zároveň umožňuje centrální bance pokračovat v politice nízkých úrokových sazeb,“ dodal Marek.
„Rostoucí mzdy v soukromém sektoru nejsou s ohledem na předchozí slabší vývoj a také s ohledem na zlepšenou situaci firem překvapením,“ upozornil Petr Dufek, analytik ČSOB. Situace ve veřejném sektoru se podle něj ovšem vyvíjí podstatně lépe, než by odpovídalo avizovaným škrtům mzdových výdajů. „Fakticky mzdy poklesly jen ve veřejné správě, a to o 4,2 procenta, zatímco ostatní části sektoru placeného z daní zůstaly přinejhorším na svém,“ připomněl. Vzhledem k očekávané vyšší inflaci nepředpokládá, že by reálná mzda v ekonomice letos rostla. „Reálně si tak polepší pouze lidé v soukromém sektoru. Proto se nedají očekávat ani žádné velké nárůsty tržeb obchodníků, ani poptávková inflace. Růst mezd zůstává velmi umírněný a nejinak tomu bude i po zbytek letošního roku,“ míní Dufek.
Proti předchozímu čtvrtletí vzrostla průměrná mzda v 1. čtvrtletí 2011 po očištění od sezonních vlivů o 0,6 procenta.
|
