Advokát zároveň upozornil, že jihomoravské zastupitelstvo se na svém čtvrtečním chystá schválit upravený územní plán jižní Moravy, v jehož návrhu opakuje chyby ze zrušeného územního plánu Břeclavska.
Důvodem zrušení územního plánu Břeclavska byl kontroverzní projekt rychlostní silnice R52 a souvisejících staveb, který před časem Nejvyšší kontrolní úřad označil za riskantní investici. Nejvyšší správní soud v Brně v odůvodnění rozsudku poukázal na to, že úřady podle zákona neporovnaly všechny reálné možnosti silničního spojení Brna s Vídní.
V krajem připravovaných Zásadách územního rozvoje se podle právníka Ekologického právního servisu Libora Jarmiče tatáž situace opakuje. "Přestože je projekt R52 z Brna do Vídně přes Mikulov podle nezávislých studií i podle samotného investora Ředitelství silnic a dálnic neekonomický a v resortu dopravy na něj nejméně do roku 2030 vůbec nebudou peníze, kraj tuto variantu spojení nadále prosazuje jako jedinou možnou bez ohledu na zákony i odbornou kritiku," tvrdí Jarmič.
Zároveň se podle něj nejedná o jedinou chybu v strategii územního plánování, s níž by mohl mít krajský úřad v budoucnu potíže. "Hejtmanství se odmítlo konstruktivně bavit s tisíci občany například o velikosti průmyslových zón ve Šlapanicích, o čtyřproudové R43 vedoucí přes obydlená území a Brněnskou přehradu nebo o lepších podmínkách pro cyklisty ve městě," prohlásil Jarmič. Budoucí vývoj sice podle něj nelze předjímat, ale existuje prý řada důvodů domnívat se, že "pokud by došlo na soudy, kraj své Zásady územního rozvoje ve schvalované podobě neobhájí".
Krajský radní David Macek (KDU-ČSL), který má územní rozvoj jižní Moravy na starosti, pochybení úřadů odmítl. "Plán je zpracovaný pečlivě, po podrobné veřejné diskusi. Docela se těším i na případný soud, kterým odpůrci dopředu vyhrožují. Tam se ukáže, že je dokument zpracován po všech stránkách pečlivě a kvalitně," řekl Macek.
Jihomoravský kraj obdržel k zásadám územního plánování od občanů celkem 180 podání, z toho 26 námitek zástupců veřejnosti. Každý zástupce veřejnosti představuje zpravidla hlas několika set občanů. Zástupce veřejnosti totiž mohl podat námitku pouze v případě, že získal podpis 500 občanů kraje, 200 občanů obce s více než 2000 obyvateli nebo desetiny občanů obce s méně než 2000 obyvateli.