Napadené ustanovení zákona, znějící "Od 1. ledna do 31. prosince 2010 činí plat poslance, představitele, soudce a poslance Evropského parlamentu 96 % platu", jako neústavní s platností od 30. září zrušil.
Výrok, na kterém se bez výjimky shodl celý patnáctičlenný senát, vynesl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Na Ústavní soud se obrátil Městský soud v Brně, který kvůli precedentu přerušil projednávání žaloby, kterou se brněnský soudce domáhá vůči České republice - neboli Městskému soudu v Brně zaplacení částky 2 596 korun. "Žaloba projednávaná před Městským soudem stojí na tom, že za leden 2010 nebyl soudci vyplacen celý plat, na jaký by měl nárok nebýt snížení platu provedeného ustanovením části zákona snižujícím platy ústavních činitelů o čtyři procenta," řekla agentuře Mediafax mluvčí Ústavního soudu Jana Pelcová.
Při projednávání tohoto sporu dospěl navrhovatel k závěru, že napadená ustanovení, která v konečném důsledku vedou ke snížení platu za uvedené období, a která mají být při řešení tohoto sporu použita, jsou v rozporu s ústavou i Listinou základních práv a svobod.
Proto podal navrhovatel Ústavnímu soudu návrh na zrušení sporných ustanovení. Ústavní soud podle Pelcové posuzoval, zda napadená právní úprava "není v rozporu s ústavním pořádkem a zda nedošlo k nepřípustnému zásahu do soudcovské nezávislosti ve vztahu k jednomu z jejich atributů, jímž je právo na materiální zajištění".
Ústavní soud zároveň zkoumal, zda snížení platu soudců obecných soudů není v rozporu s principy demokratického právního státu, dělby moci a nezávislosti moci soudní na moci výkonné a zákonodárné. Zrušením sporné části zákona Ústavní soud zároveň nepřímo pomohl také poslancům a českým zástupcům v Evropském parlamentu, kteří byli čtyřprocentním snížením platu pro rok 2010 postiženi také.
"Z ustálené judikatury Ústavního soudu vyplývá, že plat soudce musí být stabilní a nesnížitelnou veličinou. Zásahy do soudcovských platů nesmí být svévolné. Zákonodárce je s ohledem na postavení soudní moci při zásazích do platů soudců oproti rozhodování o platech státních úředníků omezen," řekl soudce zpravodaj Stanislav Balík.
Ústavní soud při svém posledním nálezu na stejné téma přitom již letos v březnu jednoznačně uvedl: "Krok zákonodárce, jímž (by) došlo k byť i jen částečnému odnětí již dosažené úrovně jejich materiálního zabezpečení, stěží by mohl Ústavní soud z hlediska principů demokratického právního státu aprobovat. Zvláště to platí, pokud by se ukázalo, že takováto zásadně nepřípustná restrikce zasahuje toliko neb především příjmové poměry soudců a nikoliv současně příjmy jiných „služebníků“ státu."
Přesně tato situace nastala podle Balíka v nyní v souzené věci, kdy byly platy sníženy soudcům z tvrzených úsporných důvodů, zatímco platy zaměstnanců státu v roce 2010 vzrostly, resp. snižovány nebyly.
Ústavní soud v pátek zdůraznil, že principiální nedotknutelnost platů soudců nelze chápat izolovaně jako jakási soudcovská privilegia, ale "jako součást, respektive kompenzaci řady zásadních omezení soudců v soukromém a profesním životě za účelem ochrany nezávislosti a nestrannosti soudců a soudní moci".
K takovým omezením patří podle Balíka neslučitelnost funkce soudce s celou řadou politických, podnikatelských či zaměstnaneckých činností. "Soudci nemohou být odborově organizováni, nemohou stávkovat a kolektivně vyjednávat. Nemají svoji nezávislou reprezentaci, zásahy do jejich platových poměrů s nimi nejsou projednávány, rozhoduje se o nich bez nich, což neodpovídá základnímu ústavnímu principu dělby moci," řekl Balík.
Ve srovnání s jinými státními zaměstnanci je podle výroku Ústavního soudu soudce přísně omezen ve výdělečné činnosti – nesmí podnikat, ani kdyby s tím jeho "zaměstnavatel" souhlasil, nesmí se nechat zaměstnat ve vedlejším pracovním poměru, poskytovat právní služby, působit v představenstvech, dozorčích radách a v jiných placených pozicích.
"Na svém platu jakožto prakticky jediném zdroji příjmů je existenčně závislý," konstatoval Balík s tím, že jediný vedlejší příjem může mít jen ze správy vlastního majetku a z vědecké, pedagogické, literární, publicistické nebo umělecké činnosti.
Ústavní soud zároveň v pátek konstatoval, že soudcovské platy i na rozdíl od platů ostatních státních zaměstnanců po dlouhé období i s následující zamýšlenou perspektivou podléhají pouze restrikcím. "Opatření ve vztahu k nim se pak již nejeví jako mimořádná a proporční, ale jako cílený proces směřující k tomu, aby se soudcovské platy vrátily do nižších úrovní, a tedy aby se touto cestou odstranila ze zorného úhlu moci zákonodárné a výkonné v minulosti učiněná „chyba“ při stanovení pravidel pro výpočty soudcovských platů v polovině 90. let 20. století," konstatoval Balík.
Taková nivelizace pak ve svých důsledcích vede podle Ústavního soudu zákonitě i k "sestupu soudcovského stavu uvnitř středostavovské společenské vrstvy, jeho příjmové degradaci ve vztahu k ostatním právnickým povoláním a k umenšování jeho potřebné společenské prestiže".
|
