www.listyjm.cz

Náměstkyně hejtmana Anna Procházková, do jejíž kompetence spadá územní plánování, odmítá neustálé zpochybňování územního plánu Břeclavska a rychlostní silnice R52 z Pohořelic ke státním hranicím u Mikulova. Zásadní otázka vedení silničního spojení mezi Brnem a Vídní byla řešena na samém začátku přípravy jednáními s Rakouskem. Výsledek těchto jednání byl promítnut v Rakousku do silničního zákona, v němž tzv. Nord Autobahn A5 (neboli severní dálnice) povede ke státní hranici u Drasenhofenu.

 

Pro českou stranu tento výsledek znamenal připravit propojení již postavené rychlostní silnice R52 z Pohořelic do Mikulova ke státním hranicím, což znamená přípravu cca 20 km dlouhého úseku.

Povolovací proces pro R52 začal v roce 2005 vydáním souhlasného stanoviska Ministerstvem životního prostředí. V roce 2006 byla Vládou ČR schválena Politika územního rozvoje, kde je návrh rychlostní silnice R52 vymezen v úseku Pohořelice – Mikulov – Drasenhofen (Rakousko) a ve stejném roce byl Jihomoravským krajem schválen územní plán Břeclavska s rychlostní silnicí R52 ve stejné trase. Před předložením územního plánu zastupitelstvu ke schválení, posuzovalo soulad územního plánu se zákony Ministerstvo pro místní rozvoj. Bez jeho stanoviska nebylo možné územní plán schválit. Je vhodné připomenout, že při zpracovávání územního plánu byl podán návrh na doplnění o variantu R 52 Brno – Vídeň přes Břeclav. Tento návrh byl Zastupitelstvem Jihomoravského kraje odmítnut.
Namísto toho aby se pokračovalo v povolování a realizaci R52, začaly protesty, stížnosti a zpochybňování. „Přípravy územního plánu Břeclavska nebyly provedeny v souladu se zákonem“ zaznívá od roku 2006 v médiích.

 

Odpůrci rychlostní silnice R52 neustále tvrdí, že spojení Brna s Vídní nebylo v územním plánu posuzováno variantně, proto se nejprve obrátili na Ministerstvo vnitra s podnětem na prověření postupu Jihomoravského kraje při schvalování územního plánu. Ministerstvo vnitra společně s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem dopravy a Ministerstvem pro místní šetření ukončilo se závěrem, že „neshledalo žádné nedostatky a že postupy Jihomoravského kraje nebyly v rozporu se zákonem.“ Od roku 2007 řeší Nejvyšší správní soud s Ústavním soudem otázku, zda lze soudně přezkoumávat územní plány pořízené podle stavebního zákona platného do konce roku 2006 – závěr z listopadu 2008 je: tyto územní plány jsou soudně přezkoumatelné. „Tento výkladový kotrmelec je pro mne těžko pochopitelný, protože soudní přezkum územních plánů je možný až pro územní plány pořízené podle nového stavebního zákona platného od 1.1.2007“ komentuje verdikt soudů náměstkyně hejtmana Anna Procházková.

S napětím se v nejbližší době očekává rozsudek soudu k územnímu plánu, proto v médiích sílí hlasy odpůrců, které poukazují na to, že nebylo prověřováno spojení Brna s Vídní přes Břeclav. Ale tato otázka byla vyřešena již na samém začátku. Rakousko staví směrem k Drasenhofenu a Mikulovu a co má dělat Česko? Má uzavřít etapu všech prací a vrátit o 10 let zpět a začít znovu posuzovat varianty? To je smyslem všech protestů?