www.listyjm.cz

Praha, 29. září 2011 (MEDIAFAX) - Oproti konci předchozího čtvrtletí se stav finančních aktiv zvýšil o 7,9 miliardy korun na 2400,1 miliardy korun. Souvisel především s vývojem stavu pohledávek z portfoliových a přímých investic. Meziročně je ale stav finančních aktiv nižší o 75,4 miliardy korun.

Zahraniční dluh České republiky se na konci 2. čtvrtletí zvýšil na 1781,6 miliardy korun (48,1 % HDP), což představuje mezikvartální nárůst o 46,8 miliardy korun. Ve čtvrtek o tom informovala Česká národní banka (ČNB).

Objem zahraničních aktiv bankovního sektoru včetně České národní banky (ČNB) se snížil v návaznosti na pokles finančních prostředků tuzemských bank uložených na účtech v zahraničí. Ve snížení devizových rezerv ČNB v korunovém vyjádření se promítl výhradně kurzový vliv v důsledku posílení kurzu koruny vůči koši rezervních měn (saldo transakcí platební bilance působilo naopak ve směru navýšení devizových rezerv). Na celkových aktivech investiční pozice se zahraniční aktiva ČNB podílejí 30,5 procenta, podíl aktiv obchodních bank (bez cenných papírů) zaujímá 17,8 procenta.

Stav zahraničních aktiv vládního sektoru se ve druhém čtvrtletí téměř nezměnil. Na celkových aktivech zaujímá vládní sektor pouze 1,2 procenta.

Zahraniční pasiva investiční pozice ve druhém čtvrtletí vzrostla o 62,7 miliardy korun na 4350 miliard korun. V meziročním srovnání činí přírůstek 174,6 miliardy korun především v důsledku růstu závazků ze zahraničních portfoliových a přímých investic v České republice.

Nejvyšší podíl z celkových pasiv (57,3 %) naplňují závazky z přímých zahraničních investic v České republice. Ve druhém čtvrtletí se v růstu jejich stavu promítla předpokládaná výše vytvořeného zisku reinvestovaného zahraničními vlastníky do rozvoje tuzemských dceřiných podniků. Navýšení jejich stavu dále ovlivnily splátky krátkodobých finančních úvěrů poskytnutých tuzemskými podniky zahraničním matkám).

Zahraniční zadluženost vzrostla rovněž u vládního sektoru v důsledku nákupu dlouhodobých a krátkodobých dluhopisů zahraničními investory. Dále byly čerpány finanční úvěry od Evropské investiční banky (EIB) na výstavbu dopravní infrastruktury. Na celkové zadluženosti se podílí vládní sektor 25,9 procenta.

Zvýšení zahraničního dluhu se ve struktuře podle instrumentů promítlo v navýšení podílu dluhopisů, krátkodobých instrumentů peněžního trhu a závazků vůči zahraničním přidruženým podnikům na úkor poklesu zastoupení půjček a obchodních úvěrů. Dluhopisy a půjčky naplňuji 62,4 procenta zahraničního dluhu.

Přírůstek dlouhodobé zadluženosti souvisel s růstem zastoupení zahraničního dluhu veřejného sektoru (zahrnuje závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu se splatností nad jeden rok) na 51,4 procenta. Podíl soukromého sektoru činí 48,6 procenta.