www.listyjm.cz

Brno, 14. října 2011 - V komediích Bobule a 2Bobule si střihnul roli pořádně vypečeného vinaře-chemika Kozderky, který se pokoušel vyrobit archivní burčák nebo se nestyděl proměnit bílé víno v červené pomocí barviva.

My jsme ovšem herce Miroslava Táborského (51) zastihli s nůžkami v ruce přímo ve vinici Adámkova vinařství ve Višňovém na Znojemsku – a vypadalo to, že i role opravdového vinaře je mu šitá jako na míru!

„Tady je to nějaké zamotané,“ zpočátku se podivoval ve chvílích, kdy zápasil s hrozny spletitě zarostlými k drátu v řádku. Poté však přišel na ten správný „grif“ a nastříhat kýbl hroznů mu trvalo sotva pár minut. Práci vinařů přitom populární herec umí náležitě ocenit!  

„Když se řekne jižní Morava, vybaví se mi báječní lidé a úplně jiná krajina, než jakou znám z Čech. Je to krajina velmi podepsaná lidskou rukou, na všech sadech a vinohradech je vidět, jak je obdělávaná…A hlavně výborné víno, které je na takovém vzestupu a tolik konkuruje vínu z ciziny, že jsem po mnoha cizích vínech přestal šilhat,“ prozradil nám Táborský a rovnou dodal, že on osobně dává přednost vínu bílému. „Ale je to trochu sezónní záležitost. Když se ochladí, dám si radši červené,“ říká Táborský, který už letos stihnul ochutnat i burčák.  

Na jižní Moravě přitom Miroslav Táborský nebyl rozhodně naposledy – v současnosti totiž točí seriál, jehož bude hlavní tváří. „Je to cyklus, který se zatím dělá pod názvem Rodinné stříbro a měl by to být třináctidílný dokumentární seriál, který mapuje naše památky UNESCO. A já tomuto cyklu dělám průvodce,“ přibližuje herec a podotýká, že ho v nejbližší době čeká natáčení ve vile Tugendhat.

Mladý Faust, přesluhující Čuřil
Táborský nikdy nelitoval, že se stal hercem – i když ho to stálo pořádné úsilí! Na DAMU ho totiž vzali až napočtvrté, a tak mezitím vystudoval fyziku na pedagogické fakultě. „To abych nemusel na dva roky na vojnu,“ vzpomíná se smíchem na studentská léta. Každopádně hraní ho prý stále baví a ani si neuvědomuje, že by v jeho kariéře nastal nějaký výrazný zlom.  

„Já tomu říkám, že moje kariéra se pohybovala na mírně, ale pomalu vzestupné dráze. Výrazný byl sice můj úspěch ve Španělsku (v roce 1999 získal Goyovu cenu v kategorii Objev roku za výkon ve španělském filmu Dívka tvých snů. Pozn. red.), ale pro kariéru to nijaký zásadnější význam nemělo. Nestalo se, že bych od té chvíle přehraboval scénáře na stole a vybíral si, to ne,“ tvrdí Táborský.   

A jestli hraje raději hrdiny nebo padouchy? „Rád hraji zajímavé role – a ty mohou být i kladné, i záporné. Profesor Spáčil, úžasný pedagog, mi kdysi předpověděl, že můj čas přijde ve čtyřiceti. Když jsem se tvářil, jestli to není za dlouho, vysvětlil mi, že v divadle budu hrát to, čemu se říká charakterní obor. Že to jsou právě ty komplikované, výrazné figury. Mě se to však stalo v kariéře okamžitě, zkrátka ode zdi ke zdi. Měl jsem vždy štěstí na rozdílný repertoár,“ dodává herec.  

Co se však týče věku herců a jejich obsazování do rolí, je to podle něj na prknech, která znamenají svět, pořádně ošemetné. „Třeba ve čtyřiceti letech jsem hrál současně Fausta, což je na tu roli skoro brzy, a zároveň i Čuřila ve hře Škola základ života, kde jsem zase poněkud přesluhoval,“ uzavírá se smíchem Táborský.